Register

A password will be e-mailed to you.

Už tomu bude téměř rok a půl od chvíle, co v plné verzi vyšel singleplayerový karetní roguelike Slay the Spire, který nejen v naší recenzi sklidil řadu příznivých ohlasů. Ty se promítly nejen do počtu prodaných kusů, ale i do počtu jím inspirovaných her, které od té doby téměř zaplavily Steam. Mezi vyzyvatele o trůn patří právě i Monster Train od studia Shiny Shoe, který deckbuildingový gameplay kombinuje s prvky tower defense. Podařilo se mu přinejmenším vyrovnat svému vzoru?

Recenzovaná verze: PC

Úkol překonat jednoduchý, avšak nesmírně elegantní design Slay the Spire na jeho vlastním hřišti by se dal nazvat téměř nemožným. Nabídnout Slay the Spire v jiném kabátku zkrátka nestačí. Schopným nezávislým tvůrcům toto však není třeba opakovat a proto z davu zaměnitelných karetních her pro jednoho hráče, které v poslední době vznikají, vyčnívají kupříkladu sci-fi Griftlands se svými konverzačními souboji nebo budovatelská tower defense strategie Ratropolis. Obě hry využívají podobných základních principů, kolem kterých však vystavěly zcela jiný gameplayový zážitek. A to samé se opakuje i v případě Monster Train, který na to jde zase trochu jinak a i když se mu ne vše daří zcela ideálně, za vaši pozornost určitě stojí.

Monster Train vás poněkud netypicky postaví do úlohy vůdce skupiny pekelných monster, bránících svou rodnou vyprahlou pustinu před nebeskou invazí andělů. Těm se dokonce povedlo zmrazit samotné ohnivé jádro pekla zvané Pyre, následkem čehož pohltila zima celé peklo. Není však vše ztraceno, jelikož na palubě vašeho vlaku Boneshaker se ukrývá poslední plápolající úlomek Pyre, který jádro může znovu zažehnout. To si však nebeské armády Gilded Wing nenechají jen tak líbit. Každá zastávka znamená další souboj, které se blízkostí k Pyre stávají náročnějšími a náročnějšími. A pokud selžete, nezbývá než začít od začátku…

Příběhová premisa hry je sice zajímavá a poměrně originální, ale přece jen se jedná především o záminku a po intru hraje téměř nulovou roli. Čím tedy Monster Train vyniká po stránce hratelnosti? Jak už bylo řečeno, hráči Slay the Spire budou okamžitě jako doma. Rovněž se jedná o tahovou karetní hru, v níž si hráč postupně staví a vylepšuje balíček karet. Namísto energie však karty stojí Ember, namísto obtížnostních úrovní Ascension postupujete skrz ranky Covenant a v obchodech roli prodejců zastávají kyborg kočky. V čem se však Monster Train zásadně liší, je samotný styl hraní. Jednoho hrdinu a jeho arzenál kouzel totiž v hráčově balíčku nahrazuje celá armáda jednotek různých druhů.

Hrací plocha se skládá ze čtyř pater vlaku, z nichž to nejvyšší ukrývá jádro pohánějící vlak. Každý tah se na nejnižším podlaží objevují nové nepřátelské jednotky, které se postupně přesunují až na vrchol. Pokud se dostanou až k jádru, mohou mu udělit poškození a nakonec ho až zničit. Na podlažích je pro obranu možno rozmísťovat jednotky. Každé patro však má jen omezenou kapacitu jednotek, které může pojmout a je tak třeba pečlivě uvážit, jaké kombinace jednotek na jednotlivých patrech zvolit. Kromě jednotek může hráč využívat podpůrných i útočných kouzel.

K dispozici je celkem pět frakcí, jako jsou na magii zaměřená Stygian Guard nebo léčitelé Awoken, nabízející unikátní hratelnostní archetypy. Pro každý run si však navíc můžete vybrat primární a sekundární frakci a kombinovat jejich karty ve svém balíčku. I když tedy hra nabízí o něco méně karet než Slay the Spire (odhadem zhruba o sto), paradoxně tak působí o něco variabilněji.

Každá z dvaceti kombinací frakcí nabízí unikátní výzvu se svými slabinami i silnými stránkami, podporující znovuhratelnost. Jako příklad může posloužit již úvodní kombinace frakcí Hellhorned a Awoken, která na první osahání působí velmi přímočaře – robustní jednotky a léčivá kouzla Awoken tankují pro mocnější, ale ve zdraví poslabší rohatce Hellhorned. Ovšem v momentě, kdy frakce obrátíte a hlavní roli hrají Awoken se svým šampiónem s nulovým útokem, přijdou ze strany Hellhorned vhod spíš taktičtější karty posilující útok nebo zbroj.

Každou z karet je navíc v průběhu hry možno upgradovat runami z obchodů a vyvážit tak jejich slabiny dle potřeb vašeho balíčku. Pokud se vám nedostává energie, není nic jednoduššího než přidat na vaše léčivá kouzla runu, co sníží potřebnou manu. Pokud jsou vaše jednotky příliš glass cannon, poslouží jim dobře více zdraví. Kromě obchodů lze však runy, artefakty a speciální kouzla získávat i z událostí rozmístěných po mapě. Ty občas nabídnou zcela nepatrnou odměnu, ale občas se vám z nich povede získat i kartu, která zcela změní vaši další strategii.

K hledání kombinací vás hra vyzývá s otevřenou náručí tím, že nepřátelské healthbary brzy začnou růst do absurdních hodnot a pokud se vám nepovede porozumět synergiím vašeho balíčku, daleko to nedotáhnete. Avšak právě snaha o “rozbití” hry bývá u rogueliků často jednou z těch nejzábavnějších kratochvílí a nejinak tomu je v Monster Train. Nalezení té správné overpowered kombinace po pěti prohraných pokusech je zkrátka nepopíratelnou katarzí.

Vše však závisí na tom, jaké vám hra rozdá karty a v jakém pořadí. Na první pohled nesmyslný artefakt se správně vystavěným balíčkem může mít zcela zásadní vliv na výhru a nejinak tomu může být s konkrétní jednotkou, vyžadující pro úspěch specifickou strategii. Za všechny z mých runů možno zmínit třeba jeden zcela absurdní balíček, kde jsem každé ze tří pater obsadil jednou jedinou, sebereplikující se jednotkou a nic dalšího k výhře nepotřeboval.

Důraz na komba hru dělá zároveň variabilnější i více frustrující. V momentě, kdy všechno zapadne do sebe a vaše precizně navržená patra likvidují jednu vlnu za druhou, je vše v tom nejlepším pořádku. Ovšem pokud pro váš plán nenajdete dostatek použitelných karet, připomíná hraní občas pomalé krvácení, které jde jen těžko zastavit. O nic jednodušší to nedělá fakt, že na vyšších obtížnostech se pro vaše kombo musíte rozhodnout v podstatě ihned volbou prvního artefaktu, vylepšení vašeho hrdiny a první získané jednotky.

Příležitostí pro rozšíření balíčku také není tolik, co byste mohli čekat a hra naopak klade větší důraz na jeho postupné zeštíhlení. Neříkám, že se nemůže stát, že váš balík vznikne organicky v reakci na nabízené karty, ale s postupem skrz Covenant úrovně je to však čím dál méně reálné. Tomu nepomáhá ani fakt, že variabilita soubojů není nejvyšší a v případě bossfightů neustále bojujete s těmi třemi stejnými bossy. Pokud tedy jednou najdete úspěšnou strategii, budete se chtě nechtě přiklánět k tomu ji zopakovat.

I tak je však strmé stoupání žebříčkem Covenant úrovní, které hru dělají stále těžší a těžší, správným způsobem návykové. Pokud vás však singleplayerové hraní omrzí, Monster Train kupodivu nabízí i překvapivě zábavný multiplayerový režim Hellrush, v němž s ostatními hráči závodíte o to, kdo se s nejvíce utrženými body dostane až na konec hry. V rámci toho, abyste s rozvážnějšími hráči netrávili v jednom zápase dlouhé hodiny, je délka soubojů omezená na pouhých pár minut a promyšlené tahy tak nahrazují zbrklá, ale vlastně zábavná překotná rozhodnutí. Samozřejmostí jsou i denní výzvy se speciálními modifikátory a potěší dokonce možnost vytvářet vlastní výzvy, které lze sdílet ostatním hráčům.

Co se týče uživatelského komfortu, zaslouží si Monster Train jedničku s hvězdičkou. Hru je kupříkladu možno libovolně zrychlovat a zpomalovat nebo si zapnout velice nápomocné ukazatele poškození, které vám ušetří zdlouhavé výpočty optimálního tahu. Všechny vaše runy jsou dále uchovávány v tabulkách včetně rekordů mnoha kategorií a pohledné encyklopedie karet. Dobrým nápadem je i systém odemykání zlatých karet. Karty zlatou barvu získají poté, co s nimi v balíčku úspěšně vyhrajete alespoň jeden run. Buďto tak můžou sloužit jako výzva pro vášnivé sběratele nebo jako užitečná indikace, se kterými kartami se vám daří a s kterými ne. Své seedy navíc můžete jednoduše sdílet v podobě URL odkazu.

Palec nahoru dostává i komiksově laděný fantasy audiovizuál, který na rozdíl od poněkud spartánského Slay the Spire dává na co se vynadívat. Jednotlivé frakce pekelníků mají výrazný styl, častokrát, jako v případě voskových Melting Remnant i nápadité designy, a každá z jednotek, ať už se jedná o hráčské či nepřátelské, je dostatečně unikátní, aby šla v bojové vřavě okamžitě poznat. Tu zdařile dokresluje i epický a energický soundtrack.

Monster Train je víc než zdařilou karetní hrou, která z davu žánrových her na Steamu vyčnívá řadou vydařených a úspěšně zrealizovaných nápadů. Vývojáři z týmu Shiny Shoe se i přes značnou inspiraci u konkurence nebáli jít vlastní cestou a nám nezbývá než konstatovat, že se jednalo o správné rozhodnutí. Král karetních her může být sice jen jeden, ale s připravovanými updaty pro Monster Train by se pomyslná hranice mezi příčkami vítězů mohla povážení-hodně zmenšit.

Hru na recenzi poskytla společnost

Monster Train – Tenhle vlak nic nezastaví
Monster Train je víc než zdařilou karetní hrou, která z davu žánrových her vyčnívá řadou vydařených a úspěšně zrealizovaných nápadů. Král může být sice jen jeden, ale s připravovanými updaty pro Monster Train by se pomyslná hranice mezi příčkami vítězů mohla pováženíhodně zmenšit.
Pozitíva
  • Návyková hratelnost
  • Variabilita možných balíčků
  • Pohledné grafické zpracování
Negatíva
  • Malá variabilita soubojů
  • Obtížnější tvorba balíčku
80%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (1 Hlas)
82%

Komentuj!

komentárov