As Dusk Falls – Na každé volbě záleží

Nezávislé herní studio Interior Night se letos v červenci vytasilo s výpravným adventurním titulem As Dusk Falls. Hra byla prezentována jako originální a zcela jedinečný projekt, který měl klást důraz na propracovaný, do detailu promyšlený příběh a interaktivní styl vyprávění. Podařilo se tvůrcům naplnit očekávání, anebo jde o promarněný potenciál? To se dozvíte v dnešní recenzi.         

Recenzovaná verze: PC

Přiznám se, že nebýt naší redakce, pravděpodobně bych se k Ask Dusk Falls vůbec nedostal. Na popud jednoho z členů jsem se podíval na trailer. Kdovíjaká očekávání jsem neměl, ale po zhlédnutí jsem byl mile překvapen. Soudě dle ukázek mohlo jít o svěží vítr na poli interaktivních adventur, a tak jsem si nakonec titul vzal na zrecenzování. A výsledek? Byl jsem ohromen! Ale zbytečně nepředbíhejme. 

Příběh začíná docela nevinně. Čtyřčlenná skupina tvořená manželským párem Walkerových, jejich mladou dcerou a dědečkem se vydává na společný výlet. Ocitnou se v malém hotelu uprostřed Arizony, kde jsou nuceni vlivem okolností přespat. Zpočátku obyčejný pobyt se však změní v peklo na zemi. Do hotelu totiž dorazí skupinka nebezpečných zločinců, kteří se snaží ukrýt před policií. Zápletka postupně začne nabírat na obrátkách a je jenom na vás, kam bude osud všech zúčastněných dál směřovat. 

Pokud čekáte komplexní hratelnost, tak jste na špatném místě. As Dusk Falls vsází na osvědčené herní mechanismy. S postavou, za kterou aktuálně hrajete, buď zkoumáte okolní prostředí nebo volíte jednu z vícero nabízených možností. Nic uchvacujícího. Zpestřením pro někoho mohou být quick-time eventy, které vám občas mohou – při jejich nezvládnutí – velice podlomit nohy. Ovšem ani zde se nejedná o nic oslňujícího. Zkrátka a dobře – nečekejte žádnou průlomovou hratelnost. Jde o zaběhnutý standard, což někdo může, ale také nemusí ocenit. Záleží na úhlu pohledu. 

V čem ovšem hra vyniká a kvůli čemu se může povýšit nad jiné konkurenční adventury, je prvek interaktivity, který k mému překvapení byl promyšlený do posledního detailu. Volby jsou alfou a omegou celého titulu. Ano, někdo by mohl namítat, že v podobném duchu se nesly adventury od studia Telltale (scénář se odvíjí od vašich rozhodnutí, ale ta nemají v konečném důsledku žádnou větší váhu, protože osud některé z postav je jasně daný a dějová linie se musí dostat do jednoho konkrétního bodu) a nebyl by daleko od pravdy. Nicméně tam, kde studio Telltale jen hladce klouzalo po povrchu, se Interior Nights snaží jít co nejvíce do hloubky.  

Příběh je rozdělen do dvou velkých kapitol, přičemž každá z nich je rozčleněna na tři menší části. V průběhu hraní budete nuceni absolvovat nespočet důležitých voleb, které se zprvu mohou jevit jako zcela nevinné, ale nakonec mají na další průběh děje daleko větší vliv, než byste si mohli zprvu myslet. Děj se tak větví do mnoha různých linií, díky čemuž má hráč motivaci si titul zahrát vícekrát. A co víc, některé situace a momenty při hraní se mohou lišit v závislosti na tom, co jste zrovna učinili za volbu. Pokud vám například důležitá postava zemře, výrazně se to projeví na budoucím dění, protože některé linie vyprávění se výrazně pozmění. Stejně tak je nutné podotknout, že vývoj jednotlivých protagonistů může při každém herním pokusu dopadnout úplně jinak a v úplném závěru se mohou dočkat jiného rozuzlení. Za tohle autoři zaslouží potlesk! 

Co se týče postav, s nimi nemám sebemenší problém. Každá má v ději dostatek prostoru, díky čemuž si k ní dovedete o poznání lépe vytvořit citové pouto, a její charakter postupně poznáváte během hraní. Člověk, který se zpočátku může jevit jako loajální spojenec, může být ve skutečnosti prohnilý prevít. Stejně tak zprvu záporná postava se nakonec může ukázat jako věrný parťák. Postavy nejsou černobílé, což příběhu dodává na uvěřitelnosti. Dabing je pak pravou třešničkou na dortu. Taktéž musím pochválit směřování hlavní dějové linie. Scénář je promyšlený do posledního detailu a nikdy vás nepřestane překvapovat. Na někoho možná může pomalejší budování atmosféry působit jako negativum, ti ostatní si ovšem přijdou na své. 

Grafika je poměrně zdařilá. Sice musím říci, že jsem si na vizuál složený ze statických cutscén musel chvíli zvykat, ale postupně jsem mu přišel na chuť. Ano, nejde o žádnou vizuální senzaci, někdy jsem si dokonce připadal, jakobych se ocitl v levné hidden object adventuře, pro které jsou statické scény typické. Ovšem absenci animací vyrovnává unikátní grafický styl, jemuž se nemůže upřít špetka jedinečnosti a osobitosti.

Sečteno a podtrženo, As Dusk Falls mohu vřele doporučit každému, kdo si potrpí na kvalitní interaktivní adventury. Titul byste neměli jen tak minout, protože rozhodně stojí za váš čas. Dramatický příběh s bohatými možnostmi rozhodování, jež opravdu mají na děj vliv, nabízí znovuhratelnost a možnost prožít překládaný thriller znovu a znovu, přitom pokaždé jinak. A pokud se vám už As Dust Falls přejí, možná se časem dočkáme podobně kvalitního pokračování. Ale to je ve hvězdách. 

Komentuj!