Register

A password will be e-mailed to you.

Vzhledem k masivnímu kritickému i prodejnímu úspěchu japonského RPG Persona 5 bylo nejspíše jen otázkou času, kdy se dočkáme pokračování. Avšak jelikož se studio Atlus pevně drží pravidla, že každý nový díl hlavní série přichází se zcela jiným zasazením, stylem a obsazením, musela další dobrodružství týmu Phantom Thieves přijít jinou formou. Dokáže se Persona 5 Strikers i přes značné změny konceptu zavděčit fanouškům originálu?

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Phantom Thieves se vrací! Pokud jste si mysleli, že ve finální bitvě Persony 5 se všechny problémy Japonska navždy vyřešily, jste na omylu stejně jako Joker a jeho parta. Jejich plány na klidnou letní dovolenou totiž přerušil neočekávaný návrat metaversa, které je tajemnými sila opět zneužíváno k nekalým úmyslům. Použitím nově populární sociální sítě EMMA se totiž nevinní lidé mohou ocitnout v takzvaném Jail, kde jsou jim místním Monarchou promptně zcizeny jejich tužby, což z nich v reálném světě udělá zfanatizované otroky.

Na skupinu našich hrdinů však podobné triky díky jejich Personám neplatí. V momentě, kdy si Phantom Thieves uvědomí vážnost situace, jdou plánované dovolenkové radosti stranou a na řadu opět přichází role samozvaných ochránců veřejnosti. Pomocnou ruku jim tentokrát podá i mysteriózní umělá inteligence Sophia, odhodlaná stát se tou nejlepší pomocnicí lidstva. Po událostech předešlého roku však Phantom Thieves v očích veřejnosti již nejsou velkou neznámou, ale jejich návrat se setká jak s nadšením široké veřejnosti, tak nelibostí policie a jiných figur autority…

Hned na úvod se sluší říct, že pokud jste nehráli Persona 5, ať už původní nebo Royal verzi, a po přečtení předchozích řádků u vás převládá pocit zmatení, nemá smysl číst dál. Zaprvé, pokud máte na čem, běžte si zahrát Persona 5. Zadruhé, Persona 5 Strikers je i přes odlišnou hratelnost zcela klasickým pokračováním příběhu, které se příliš neobtěžuje s uvedením nováčků do děje. Hra zkrátka počítá s tím, že jste pětku hráli a nedočkáte se ani podrobnějšího vysvětlení komplexních pravidel jejího světa, ani shrnutí předchozího děje, ani představení již známých postav.

V případě, že by hra vyšla pouze na PlayStation 4, by se nemuselo jednat o velkou překážku, avšak Atlus a vývojářský tým Omega Force se ji rozhodli vydat i na Nintendo Switch a PC. Zcela upřímně, nedokážu si příliš představit, jak hra zaboduje u publika, které se sérií doteď nemá zkušenosti. Mé doporučení je tak s hraním Persona 5 Strikers vyčkat, než se Persona 5 Royal dostane i na vaši preferovanou platformu. A pokud byste snad měli v úmyslu nahradit originál jeho anime adaptací Persona 5: The Animation… věřte mi a nedělejte to.

Ovšem pro ty z vás, kteří Personu 5 hráli a chtějí víc, mám skvělou zprávu – Persona 5 Strikers vás nezklame. Než jsem se pustil do hraní, měl jsem mírné obavy, že mám co do činění s pouhým reskinem série Dynasty Warriors v personovém oděvu, jak by se vzhledem k vývojářskému týmu dalo čekat. Ty se však do hodiny rozplynuly. I když se nejedná o plnohodnotné pokračování s úplně vším, co k sérii patří, Persona 5 Strikers k němu má daleko blíž, než jsme mohli doufat.

Největší změna spočívá ve změně soubojového systému z tahového na real-time, ve kterém se však tvůrcům povedlo zachovat téměř každý prvek, který můžete znát z původní hry. Akce se odehrává v dungeonech, tentokrát zvaných Jails, které se svou formou značně podobají Palaces a nabízí podobný mix hádanek, (jednoduchého) stealthu a soubojů. Když natrefíte na nepřítele, tak se hra přepíná do soubojového režimu, kde na čtyřhlavou skupinku Phantom Thieves čeká značná přesila nepřátel právě ve stylu Dynasty Warriors. Většina z nich slouží jako téměř neškodná výplň, ale dav v sobě schovává i silné Shadows, dobře známé z původní hry.

V tento moment přichází na scénu klasické prvky série. Každá z hráčských postav má k dispozici sadu útočných i podpůrných kouzel, pro jejichž seslání je možno kdykoliv zapauzovat a v klidu rozmyslet další postup. A jelikož každý Shadow má jiné slabiny, je jich třeba takticky využívat a podle potřeby postavy střídat. Využíváním slabin na sebe lze vršit komba, vrcholící v klasickém skupinovém útoku. A i když řadové souboje často lze prosekat bez větší snahy, v bossfightech, kde vaše skupina umírá na dvě tři rány, je opravdu potřeba využít každého triku, co máte k dispozici – kouzel, zbraní, ale i unikátních kombo útoků jednotlivých postav nebo interaktivního prostředí.

I když se můžete domnívat, že věrně převést duch tahových soubojů z Persony 5 do real-time je nadlidský úkol, tvůrcům z Omega Force se to nad očekávání vydařilo. Souboje jsou svižné a efektní, ale zároveň pořád máte ten pocit, že to je ta stará dobrá Persona. V něčem jsou dokonce i lepší. Především jsem si užil možnost hrát za všechny členy Phantom Thieves, jejichž rozdílné bojové styly v real-time pojetí vyniknou daleko víc. Když se vám omrzí hraní za výchozího Jokera, není nic jednoduššího než přepnout na Haru, vyzbrojenou obří sekerou a granátometem, nebo na Morganu, který se dokáže přepínat mezi formami kočky a auta a doslova s ním přejíždět davy Shadows.

Na pozadí té vší akce ale pořád figuruje ten stejný RPG systém, jako vždy. Hráčské postavy a jejich Persony nabírají na úrovních a odemykají nová kouzla a Joker jako jediný Phantom Thief, disponující silou karty Fool, dokáže sbírat nové Persony, fúzovat je do sebe a vylepšovat jejich statistiky pomocí speciálních předmětů. Novinkou je tentokrát sbírání Persona bodů náhradou za jejich sebrané duplicitní kopie, které lze investovat do levelování jiných Person. Není se tedy třeba bát, že by se jednalo o pouhou akční rubačku.

Akce a dungeony jsou však jen polovinou hry a nesmí se zapomínat na části zasazené do reálného světa a sociální prvky, se sérií neodmyslitelně spjaté. Tady už je znát, že Persona 5 Strikers není čistokrevné pokračování, co se týče hratelnosti. Ze hry například zcela absentují tak oblíbené vedlejší příběhové linky jednotlivých postav. Značně zjednodušený je i systém kalendáře, který na hráče tentokrát nevyvíjí jakýkoliv časový tlak. Časový posun je pevně svázán s vaším progresem v dungeonech, ze kterých se můžete libovolně vracet do reálného světa a v poklidu je řešit vlastním tempem. Není tak třeba věnovat pozornost plánování časového rozvrhu – hra na vás zkrátka vždycky počká.

Ale jelikož Phantom Thieves po událostech původní Persony 5 spojují nezničitelná pouta přátelství, pevně se držet konceptu Persony 5 by z hlediska příběhu příliš nedávalo smysl. Hra se tak daleko víc soustředí na příběh Thieves jako skupiny a nabízí množství zábavných scén, kterých se účastní celá parta, což je jedna z věcí, které mi na původní hře v porovnání s Personou 4 chyběla. Navíc se tak zasloužené pozornosti dostane i členům party, kteří se v původní hře přidali k týmu až v pozdějších fázích hry. Tato skutečnost se odráží i v hratelnosti v podobě takzvaného BOND systému. Za vyhrané souboje a příběhové milníky dostává tým zkušenostní body BOND, které lze vyměňovat za různé perky poskytující výhody jako zvýšené poškození útoků, rozšířenou nabídku obchodů či bohatější odměny za vyhrané souboje.

Absence časového limitu rovněž umožňuje se libovolně vracet do již projitých dungeonů a plnit v nich jednoduché vedlejší mise, většinou spočívající v poražení určitého počtu Shadows či nalezení konkrétního předmětu. V nabídce misí se však nachází například i jednoduché stealth mise i nechvalně známé fúzní žádosti z minulých dílů. Oproti poněkud monotónním Mementos z pátého dílu tak nabízí vedlejší úkoly přece jenom o trochu více vítané variability.

Cesta za odhalením tajemství Jails naši skupinu navíc zavede až za hranice dobře známého Tokia i do dalších japonských měst jako Sapporo či Okinawa, které každé schovává svého Monarchu. Vedle Jails však města, respektive jejich vybrané části, jdou prozkoumat i v reálném světě. Pokud tedy nejste experty na japonskou geografii, může hra svým způsobem posloužit i jako turistický průvodce Japonskem. U každé zastávky hra vysvětlí, čím je město výjímečné, ukáže některé z jeho dominant a turistických atrakcí a především popíše krásy místní kuchyně, na kterou jsou hra a s ní i Phantom Thieves až překvapivě fixovaní.

Nejen radovánkami a jídlem je však člověk živ a hráč tak s Phantom Thieves sleduje i hlavní dramatický příběh. Bez toho, abych něco vyzrazoval, řeknu, že se u mě v jistých momentech dostavoval mírný pocit déjà vu. Příběh samozřejmě nabízí nové antagonisty a vedlejší postavy, ale přesto je ze strany scénáristů zřejmá snaha držet se schématu původní hry včetně jejích ústředních myšlenek, i když s trochu odlehčenějším tónem.

To je vidět například na antagonistech, se kterými se na rozdíl od monstrózních záporáků Persony 5 dá přece jen trochu soucítit a porozumět, co je k jejich činům vedlo. I díky těmto jemným rozdílům se podobnost s původní hrou nakonec dá odpustit a příběh si užít. Persona 5 Strikers navíc není ani zdaleka takovým masivním kolosem jako Persona 5 Royal, což rozhodně není na škodu. I tak hru však nebudete ani omylem mít dohranou za odpoledne – s vedlejšími misemi vám dohrání pořád zabere kolem solidních 50 hodin.

Co se týče technické a audiovizuální stránky, jak jste si jistě všimli z okolních screenshotů a videí, Persona 5 Strikers ve všech ohledech převzala styl původní hry. I když se napodruhé nedostaví takový wow efekt jako prvně, pořád se jedná o nesmírně pohlednou hru, která za stylizaci a energický soundtrack dokáže skrývat i technicky poslabší grafiku. A že je co skrývat.

S povděkem kvituji, že hra i na původním PlayStation 4 dokáže v jednom ze dvou dostupných režimů běžet na plynulých 60 FPS. Když se však člověk na chvíli zastaví a zaměří se na kvalitu obrazu, projeví se například slabší textury a všudypřítomný aliasing. Ano, nejedná se zrovna o případ hry, od které byste čekali technickou špičku, ale s trochou nadsázky bych se nebál říct, že by hra klidně mohla běžet i na PlayStation 3. Což by ale na druhou stranu pro hráče na PC mohlo znamenat nicotné hardwarové nároky. Všechno zlé je pro něco dobré!

Nejste velkými příznivci série Dynasty Warriors? Obavy stranou, i přes změnu žánru je Persona 5 Strikers důstojným pokračováním, které by žádného fanouška původní hry nemělo minout. Nenabízí sice úplně vše, co obsahovala Persona 5, ale svižný a propracovaný soubojový systém, poutavý příběh s řadou zábavných charakterových momentů a nezaměnitelný vizuální styl rozhodně není něco, nad čím se dá jen tak mávnout rukou. A nezbývá se než těšit, s čím přijde Atlus v příběhu Phantom Thieves příště.

Hru na recenzi poskytla společnost

Persona 5 Strikers – Phantom Thieves vrací úder
Obavy stranou – i přes změnu žánru je Persona 5 Strikers důstojným pokračováním, které by žádného fanouška původní hry nemělo minout.
Pozitíva
  • Dynamický soubojový systém
  • Zábavný a poutavý scénář
  • Stále výborná stylizace
Negatíva
  • Po technické stránce slabší grafika
  • I přes vydání na nových platformách nutná znalost původní hry
85%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

komentárov