Alfred Hitchcock – Vertigo – Kvalitní psychologické dílo

Herní studio Pendulo Studios působí na herním trhu od roku 1993 a za dobu své existence vytvořilo nespočet originálních adventur. Zmínit mohu například hříčku Yesterday a její přímé pokračování Yesterday Origins, humorně laděnou sérii Runaway nebo komiksovou Blacksad: Under The Skin vycházející z původní předlohy od Juana Díaze Canalese (naši recenzi si můžete přečíst přímo zde). Letos se španělští vývojáři vytasili se zajímavým titulem Alfred Hitchcock – Vertigo, který je inspirován stejnojmenným mysteriózním thrillerem z roku 1958. Očekávání byla mezi hráči opravdu veliká. Když totiž vycházíte z kvalitní předlohy od mistra děsu a napětí, vyžaduje to velkou odvahu. Stojí podle mě výsledný produkt za pozornost, anebo byste se mu měli vyhnout obloukem? To se dozvíte v nejnovější recenzi. 

Recenzovaná verze: PC

Ještě předtím, než se vrhnu na hodnocení, musím zdůraznit, že původní snímek z padesátých let jsem nikdy neviděl. I přesto jsem byl plný očekávání. První ukázky vypadaly velice slibně a pevně jsem doufal, že dostanu kvalitní psychologický příběh, který dovede zaujmout nejen dobře vystavěnou atmosférou, ale také překvapivými dějovými zvraty a postavami, k nimž si vytvořím citový vztah a s nimiž se během hraní budu moci ztotožnit. Po dohrání mohu konstatovat, že jsem více než spokojený. Nicméně, hitchcockovské drama se bez chyb a drobných vad na kráse rozhodně neobešlo. Ale zbytečně nepředbíhejme. 

Děj se točí kolem Eda Millera, spisovatele, který si projde životní tragédií, o níž neexistují žádné důkazy. Po traumatické události, v které mělo při nehodě zahynout dítě Jenny a jeho matka Faye, začne ústřední hrdina trpět silnými závratěmi. Psycholožka Julia Lomas brzy zjistí, že její pacient má potlačených příliš mnoho vzpomínek z dětství, které, jak se brzy ukáže, mohou být klíčem k odhalení viníka dalšího zločinu. V průběhu se začíná rozplétat napínavý příběh, který vás v lecčems může příjemně (a sem tam i nemile) překvapit. 

Ačkoliv se tvůrci při psaní scénáře inspirovali dnes již ikonickým dílem od Alfreda Hitchcocka, nejde jen o bezhlavý přepis původního filmu. Autoři se rozhodli odvyprávět zbrusu nový a ryze originální příběh, jenž si z původní zápletky bere jen několik dílčích prvků, které jsou v rámci vyprávění pěkně využity. Děj si po celou dobu udržuje poklidné tempo, takže zběsilé scény či zuřivé, rychle odsýpající akční sekvence v žádném případě nečekejte. Hráčům, kteří si potrpí na pomalejší a postupně eskalující tituly, bude Alfred Hitchcock – Vertigo vyhovovat. Zápletka se sice vyvíjí strašně pomalu a chvíli trvá, než se pořádně rozjede, ale hráč díky tomu může lépe poznat charaktery ústředních postav a může se s nimi mnohem více ztotožnit. Každá hratelná postava má dostatek prostoru na to, aby se výrazně projevila, za což musím scénáristy pochválit. Ze všeho nejvíce musím vyzdvihnout Eda, kterého jsem si zamiloval díky jeho komplexní, nejednoznačné a velice složité osobnosti, která je postupně více a více prezentována během hraní.

Scénář má stále čím překvapovat (šokující zvraty, osudy některých postav, apod.) a je nutné zdůraznit, že v některých konkrétních částech vás může příjemně překvapit. Bohužel, v druhé polovině se z příběhu začíná stávat lehce nastavovaná kaše plná scenáristických chyb a nedodělků, která by zafungovala o poznání lépe, kdyby byla mírně zkrácena. Nebudu lhát, během finále jsem si neustále říkal v hlavě, jak dlouho bude vyústění trvat. A o diskutabilním a velice sporném konci, který hraničí s komedií, se raději nebudu sáhodlouze rozepisovat. Aby bylo jasno, mně osobně vůbec nevadil, přišel mi naopak pěkný a velice úsměvný. Nicméně, některým jedincům bezpochyby může zkazit celý zážitek z hraní. 

Nyní přejdeme k hratelnosti. Alfred Hitchcock – Vertigo je klasickou interaktivní adventurou, ve které interagujete s ostatními postavami, prozkoumáváte okolí a hledáte a využíváte předměty, které zrovna najdete po ruce. Kromě toho je nutné vypíchnout systém voleb, kdy podobně jako v jiných dějově zaměřených adventurách můžete vybírat dialogy a rozhodovat o volbách, které ovšem nijak zásadně neovlivní váš průchod (projeví se spíš v drobnostech). Konec je pevně daný a nelze jej jakkoliv změnit, což někoho může potěšit, jiného naopak zklamat. 

Kromě tradičních adventurních prvků, s nimiž jsem během hraní neměl sebemenší problémy, titul rovněž nabízí několik hratelných dějových pasáží (terapií), během nichž se hlouběji dostáváte pod kůži Eda Millera. Brouzdáte v myšlenkách titulní postavy a snažíte se postupným hledáním informací a zjišťováním bližších detailů dojít ke zdárnému závěru. Mě samotného překvapilo, jak výborně byly tyto části hry zpracovány a jak hravě byly zakomponovány do hlavní dějové linie. V kontextu vyprávění dává jejich zařazení smysl a nemáte pocit, že by sloužily jen jako slabá místa pro vyplnění příběhu. 

Na závěr bych se krátce vyjádřil ke grafické stránce, kterou disponuje Alfred Hitchcock – Vertigo. Líbivá grafická stylizace se mi velice zamlouvala. Mám sice výhrady k lip syncu, který není moc zdařilý, a k řadě dalších drobných nedodělků, ale jde veskrze o pouhé drobnosti, které můj názor zásadně nemění.   

Co říct závěrem? Alfred Hitchcock – Vertigo je výborný adventurní projekt, který se sice neobešel bez chyby, ale i přesto nabízí solidní zápletku plnou sympatických, charakterově propracovaných postav a nečekaných zvratů. Hratelnost je příjemná a líbivý grafický háv dokáže zaujmout. Pro mě osobně jde o velké překvapení, které mohu doporučit všem hráčům, kteří si potrpí na kvalitní adventurní zážitek. Rozhodně nebudete litovat svého drahocenného času.

Komentuj!