Whispers of a Machine – Detektivka ve futuristickém hávu

Vývojáři ze studia Clifftop Games již na poli herního průmyslu dokázali zaujmout svým neotřelým adventurním počinem Kathy Rain z roku 2016. Ten slavil úspěch jak u kritiky, tak u hráčů, tudíž není divu, že se nám od nich do rukou opět dostal další počin z adventurního žánru. Tentokrát jde o Whispers of a Machine.

Recenzovaná verze: PC

Pokud se najdou tací z vás, kdo Kathy Rain mají úspěšně za sebou, tak asi víte, že příběh pojednával o dívce, která musela v průběhu skvěle napsaného příběhu, zasazeného do doby devadesátých let, vyšetřovat vraždu svého dědečka a zároveň se vypořádávat se svou tajemnou minulostí. Nyní se k nám ve Whispers of a Machine dostává další příběh detektivnějšího rázu. Tentokrát se vžijeme do kůže kyberneticky vylepšené detektivky Very, co musí ve futuristickém světě moderních technologií přijít na kloub tajemství, točícího se rovněž kolem vraždy. Ta se na první pohled může zdát opravdu obyčejná, ve výsledku však hráče překvapí tím, kam až celkové vyšetřování bude směřovat.

Podobně jako Kathy Rain, tak i tento titul sází na dialogy mezi postavami a podrobné zkoumání různých lokalit kvůli vyšetřování, dohledávání důkazů a zjišťování pravdy o jistých okolnostech. Aby to hráč neměl na první pohled úplně jednoduché, musí využívat několika speciálních schopností. Vzhledem k tomu, že Vera je kyberneticky vylepšená, má v záloze oproti normálnímu člověku speciální dovednosti. Na začátku máte základní tři. Tou první je snímač, kterým zkoumáte prostředí, abyste úspěšně narazili na nezvyklé jevy, třeba na známky krve. Druhou je zaznamenávač, jenž dle tepu srdce daného člověka dokáže rozpoznat náladu během odpovědí. Mimo jiné vám také může pomoci tehdy, když chcete poznat, zda člověk lže. A jako poslední zde máte zvýšenou sílu. Ta se hodí primárně na odhazování překážek, těžkých předmětů nebo věcí, co vám zrovna stojí v cestě.

Mimo to zde také figuruje trojúhelník osobnosti. Ten funguje následovně: máte tři spektra osobnosti – analytické Frigg (modré), asertivní Tyr (žluté) a empatické Baldr (růžové). Ta vás budou při dialogových sekvencích provázet celou hrou, jelikož dle vašich vybraných odpovědí se bude vyvíjet váš celkový stav trojúhelníku. Platí, že čím více se budete ubírat jedním konkrétním směrem, tím více budou oslabené zbylé. Je proto dobré vybírat moudře a s rozvahou. Vaše odpovědi totiž již nejde zpětně vrátit!

Kromě toho všeho pak máte ještě tunu dalších předmětů v inventáři. V případě rozstřílení nějakého konkrétního objektu máte univerzální pistoli, která slouží jako vaše základní zbraň. A mimo to u sebe vždy nosíte zápisník, do něhož postupně zaznamenáváte detaily o vraždě a spojujete si všechno postupně dohromady. Prostřednictvím zápisků se pak můžete jednotlivých svědků a různých dalších lidí ptát na dodatečné dotazy, kdy se například dozvíte jejich osobní názor na určitou situaci a konkrétního člověka. Nebo vás naopak pošlou… vy víte kam.

Všechny tyto aspekty jsou odvedené opravdu dobře. Krásně doplňují celkovou hratelnost a obohacují ji o zajímavé prvky. S tímto si autoři dali opravdu velkou práci. Proto se dá říct, že tohle jsou opravdu ta nejmajoritnější pozitiva na celé adventuře, díky kterým se zážitek stává rázem mnohem zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Ocenit se musí také celkově propletený design prostředí, které samo o sobě vypadá pěkně. Najdete v něm tunu lokací, kde si designéři dali práci s každičkými drobnými detaily. Když například vstoupíte do obchodu s roboty, můžete se kochat tím, jak jsou detailně provedené jednotlivé drobnosti na mechanických prototypech. To všechno dostanete v pěkné grafice, jež excelovala už i v Kathy Rain, kde se naplno ukázalo, že i v dnešní době má pixelartová grafika smysl a má co nabídnout.

Teď nicméně přejdeme na zmínění negativních stránek celé hry. Tím prvním je celá rozloha světa. Ano, na jednu stranu je sice naprosto parádní, že jej máme opravdu rozsáhlý a do sebemenšího detailu napěchovaný všemožnými drobnostmi, ale problém nastává ve chvíli, kdy musíte neustále někam jít, někoho vyslechnout, pak zase někam jít, udělat úplně to samé. Člověka to trochu zamrzí, pro někoho to dokonce může být i trochu repetetivní a monotónní. To by se ovšem dalo ještě docela přežít a nebyl by to takový problém.

Autoři se spíše mohli více zaměřit na postavy. Dabing teď stranou, ten je náhodou hodně povedený. Některé hlasy vás dokážou tak zaujmout, že si některé dabéry opravdu oblíbíte. S tím není nic v nepořádku. Jenomže lepší práce s charaktery by neuškodila. Během hraní sice naleznete na postavy, jež jsou opravdu velmi sympatické a přirostou vám k srdci, ovšem poté tady máme ty, co jsou takovými typickými archetypy, které potkáváte v kdejakém druhořadém příběhu podobného rázu. Z tohoto hlediska to jednoduše mohlo být více doladěnější. 

Přestože se teď následující odstavec mohl zdát jako docela kritický, neděste se, neboť Whispers of a Machine vůbec není špatnou hrou s příběhem, který za to nestojí. Rozhodně jde o adventuru, která si zaslouží pozornost a disponuje množstvím pozitiv. Zvláště tedy ti, kteří na adventurách ujížděli již od jejich útlých let a mají vztah ke AGS tvorbě, by měli zbystřit. Právě ti by totiž z nejnovějšího počinu Clifftop Games mohli být maximálně nadšení.

Whispers of a Machine rozhodně stojí za pozornost, strávený čas u hraní a přemýšlení během řešení všemožných logických hádanek, jež vám během vaší cesty výrazně zkomplikují vaši detektivní práci. Z mojí strany určitě doporučuji.    

Komentuj!