Spider-Man: Herní historie, první část

Spider-Man patří k nejslavnějším superhrdinům vůbec. Maskovaný pavoučí bojovník, který se poprvé objevil v sešitě Amazing Fantasy #15 z roku 1962,  si vysloužil status jedné z nejslavnějších marvelovských postav vůbec. Stala se inspirací pro mnoho komiksových čtenářů a úspěch sklidila nejen na komiksových stránkách, ale také v dalších médiích. Ostatně úspěšné filmy nebo seriály jsou toho důkazem. V nejnovějším speciálu se podíváme na historii spider-manovských videoher. V první části zmapujeme vrcholné začátky herního Spider-Mana. Začneme rokem 1982, kdy Spider-Man herně debutoval na konzoli Atari. Poté plynule přejdeme k prvním pořádným pokusům a následně se prokousáme šílenými devadesátkami. 

Spider-Man se během 60. proměnil v komiksový fenomén. Hrdina, za jehož zrodem stáli scenárista Stan Lee a kreslíř Steve Ditko, si od svého veleúspěšného debutu vysloužil obdiv čtenářů. Plachý, nadaný středoškolský student Peter Parker, který se po kousnutí radioaktivním pavoukem stal nebojácným maskovaným superhrdinou, se stal u čtenářů populární. Scenárista Stan Lee se nechal slyšet, že Spider-Man patří mezi jedny z jeho nejoblíbenějších postav, které vytvořil. A není divu! Příběhy z pravidelně vydávané sólové řady Amazing Spider-Man můžeme označit za klasiku, ačkoliv jsou z dnešního pohledu hloupoučké, tuctové a scenáristicky předvídatelné. Postavy jako Doctor Octopus, Mysterio, Green Goblin, J. Jonah Jameson, teta May, Gwen Stacy nebo Mary Jane Watson mají v spidermanovské mytologii své právoplatné místo. Navíc pravidelní komiksoví čtenáři si k titulnímu hrdinovi mohli úspěšně najít cestu. Spider-Man totiž nebyl nepřemožitelným hrdinou, kterého nic nezastaví, nýbrž člověkem z masa a kostí, který prožívá strasti každodenního života. Díky důrazu na osobní linku s důrazem na studentský život a se čtenáři mohli s osudy Petera Parkera dokonale ztotožnit a zcela zaslouženě si získal jejich srdce.     

Ze Spider-Mana se stala úspěšná značka, a tak asi nikoho nepřekvapí, že se postava začala hojně objevovat napříč různými médii. Během sedmdesátých let se dočkala svého vlastního animovaného seriálu a časem své vlastní live-action série, která se v Americe začala vysílat od září 1977 do července 1979. 

Později přišla řada i na herní průmysl. Psal se rok 1982 a na konzoli Atari 2600 vtrhla první spidermanovská hra. Hopsačka Spider-Man od vydavatelů z Parker Brothers neměla kdovíjak převratný gameplay. V kůži Spider-Mana jste lezli po stěnách mrakodrapů a snažili jste se porazit obávaného Green Goblina. O nic světoborného v žádném případě nešlo. Posuďte sami: 

Během osmdesátek Spider-Man hostoval hned v několika titulech. Nejprve zamířil do trilogie Questprobe (1984). V druhém dílu textové adventurní série se hrdina na příkaz tajemného Chief Examinera vydal na honbu za mocnými smaragdy. Šlo o historicky první grafickou adventuru z první osoby. Titul byl portován na platformy jako Commodore 64, Atari 8-bit Family nebo na ZX Spectrum.

Dále nesmíme opomenout týmovku  Spider-Man and Captain America in Doctor Doom’s Revenge z roku 1989. Hráč se zhostil dvou ikonických marvelovských postav, Spider-Mana a Captaina Ameriky, aby společně porazili mocichtivého Doctora Dooma, který chce zinscenovat svůj ďábelský plán.   

Side-scrollingová hříčka od studia Paragon Software nabídla gameplay připomínající bojovky ze série Street Fighter. Mohli jste bojovat proti komiksovým záporákům marvelovského univerza – ať už šlo o Batroca, Grey Gargoyla, Electra, Hobgoblina nebo samotného Doctora Dooma. Komiksoví fanoušci si zkrátka přišli na své. Nicméně mezi hráčskou komunitou byla týmovka Captaina Ameriky a Spider-Mana přijata velice rozporuplně. Studio sice hráčům naservírovalo líbivou grafickou stylizaci, hratelnost ovšem značně pokulhávala. Hře byl vytýkán lineární příběh, pomalá hratelnost a neohrabané ovládání. 

Ve stejném roce také vyšel titul The Revenge of Shinobi od Segy. V hack-an-slash titulu se kromě neohroženého stěnolezce rovněž objevila plejáda ikonických postav, jmenovitě například Batman od konkurenčního DC Comicsu nebo Godzilla. V rámci příběhu nešlo o původní postavy, nýbrž o kopie vytvořené záporákem Makeshifterem. Na papíře to zní jako nádherná myšlenka. Mělo to ovšem drobný háček. Spider-Man byl – stejně jako všechny ostatní bojovníci – využit bez schválení původních autorů. V případě Spider-Mana všechno proběhlo hladce. V dalších verzích se na začátku herní obrazovky objevila zpráva o autorských právech dedikovaná Marvelu. Zbylé postavy se pak dočkaly designových změn.    

Následuje období bouřlivých devadesátých let, která byla zajímavá nejen pro Marvel, ale také pro celý komiksový průmysl. Rozsáhlé crossovery mezi různými sériemi, eventy jako na běžícím páse, šílené kostýmy a nástup drsných hrdinů jako Spawn zasáhl všechna komiksová vydavatelství. V případě Spider-Mana se to odrazilo na jednotlivých hrách. V roce 1990 vychází hned tři pavoučí tituly – The Amazing Spider-Man od studia Oxford Digital Enterprises, The Amazing Spider-Man, která vyšla na Game Boyi, a Spider-Man vs. The Kingpin od Technopop. Poslední jmenovaná byla později vydána pod záštitou Segy. A co víc šlo o první hru, v níž figuroval záporák Venom.  

Venom se sice poprvé objevil až v sešitě Amazing Spider-Man #300 (1990), základy však měl již v Tajných válkách superhrdinů Marvelu, ve kterých byl poprvé představen černý pavoučí oblek. Jako postava se ovšem objevil až během devadesátých let. Jde o jednoho z mála ikonických Spider-Manových protivníků, kteří se neobjevili v šedesátkách. Brutální  bestie, která byla jakýmsi protipólem k Spider-Manovi, se – podobně jako další symbiontský záporák Carnage – stala oblíbená mezi komiksovými čtenáři. Vycházelo nespočet crossoverů, různých samostatných sérií (např. Venom: Lethal Protector), a také celá řada symbiontských titulů. Podobně jako u komiksů platí i u her, že byly pomíjivé kvality. Z rozsáhlého výčtu bychom mohli zmínit kupříkladu Spider-Man and Venom: Maximum Carnage (1993), The Amazing Spider-Man: Lethal Foes (1995) nebo Venom/Spider-Man: Separation Anxiety (1995).

V devadesátkách samozřejmě nechyběly týmovky a hostovačky. Spider-Man například hostoval ve hře The Punisher: Ultimate Payback! (1991), v níž pavoučí hrdina sekundoval nekompromisnímu Franku Castlovi alias Punisherovi. Hra byla dostupná na Game Boyi. Dále nesmíme opomenout Spider-Man: Return of the Sinister Six (1992), hru podle stejnojmenné komiksové předlohy, v níž se Spider-Man postaví šestici obávaných zlosynů marvelovského univerza. A také nesmíme zapomenout na Spider-Man and the X-Men in Arcade´s Revenge (1993), dostupné jak na Game Boyi, tak na konzoli SNES a Game Gearu. 

Samostatnou kapitolou pak byly tituly z veleúspěšné série Marvel vs. Capcom. Veleúspěšný crossover mezi komiksovým velikánem a herním gigantem zaznamenal globální úspěch. Ostatně když svižnou hratelnost spojíte se dvěma zvučnými jmény, máte záruku kvality. Série se proto dočkala mnoha pokračování. Spider-Man se během devadesátých let objevil hned v několika, jmenovitě v Marvel Super Heroes (1995), Marvel Super Heroes vs. Street Fighter (1997) a Marvel vs. Capcom: Clash of Super Heroes (1998). Na gameplay ukázku se můžete podívat přímo zde: 

Devadesátky skončily a plynule přecházíme do přelomu tisíciletí. Kromě spidermanovského titulu z roku 2000 následovaly herní adaptace veleúspěšné filmové trilogie od Sama Raimiho. Ale o ní až příště!

Komentuj!