Wanted: Dead – Poctivá řežba

Wanted: Dead je na dnešní poměry něco jako zjevení. Nejenže je to hra, která vizuálem a herní náplní je jak typický akční kousek z PS3 a X360 éry, ale zároveň si nebere servítky a dělá si naprosto, co chce. Díky tomu máme možnost se vrátit do doby osmdesátkových až devadesátkových akčních filmů a myslím si, že to za to rozhodně stojí.

Recenzována verze pro Playstation 4

Sledujeme speciální jednotku jménem Zombie Unit, která se skládá z vyvrhelů, kteří, aby se vyhnuli trestu smrti či jiným následkům, se radši nechali zapsat do elitní speciální jednotky v Hong Kongu. Tuhle bandu má pak na starost hlavní hrdinka Hannah Stoneová. No a že těch starostí s nimi bude mít. Jelikož včetně ní je to prostě banda rozličných a výstředních postav. A aby toho nebylo málo, připletou se do obsáhlé konspirace a to vše v cyberpunkovém světě.

Už jen nástin příběhu vám musí naznačit, že tady nejde o kdovíjak promyšlený příběh, ale že máte co dočinění s poctou starým akčňákům. Hra ale nekončí pouze u příběhu, neboť i celý design hry je tomu uzpůsoben. Proto se tu například můžete těšit na naprosto příšerný anglický dabing, který vám připomene předabované VHS hongkongských filmů do angličtiny, a například dabing hlavní hrdinky, která zní jak Arnold Schwarzenegger, tomu také značně přidává na béčkovém šarmu. Samozřejmostí jsou i nahláškované dialogy a cheesy vtípky mezi členy týmu a musím upřímně říct, že jsem se při každé cutscéně vyloženě uculoval. Jednoduše celý příběhový aspekt je jedno velké akční klišé a béčko a tvůrci to vědí a využívají toho. Samozřejmostí je i kapitán, co vás má rád, ale po každé vaší misi vás seřve a sjede. Takže tady hra dává to, co slibovala, ale to, co jsem nečekal, je, že to v samotném gameplayi bude až takový masakr.

Pokud neznáte studio, které stojí za tímto počinem, tak se jedná o lidi, co nám přinesli skvělou sérii Ninja Gaiden nebo Dead or Alive, mlátičku ve stylu Tekkena. Pokud vám ale právě něco prvně zmiňovaná série říká, tak zhruba budete mít představu, co tady čekat. No tím jsou jednoduše potoky krve, usekané končetiny, těla vejpůl a svižná akce, to vše do energického soundtracku. Společníky vám bude při soubojích dělat katana, pistol a poté i samopal. Rovnou ale musím říct, že samopal vám po většinu herní doby bude k ničemu, a to i když ho můžete vyměnit za jiný model. Potíž je totiž v tom, že je to nejméně efektivní cesta, jak zničit nepřítele. Nejenže samotný gunplay není příliš zábavný, ale zničit jím nepřítele trvá trochu delší dobu. Proto jsem skoro vždy vletěl střemhlav do přestřelky a v brutálních kombech jsem začal katanou kosit nepřátele. A aby toho nebylo málo, tak k tomu můžete využívat i pistol. To funguje na principu, že sama o sobě pistol není tak účinná a postava s ní zaměřuje automaticky. To, v čem vám ale pomáhá, je, že můžete řetězit komba společně s katanou, což funguje opravdu dobře. Dále tu také máte až kolem padesátky finisherů, což znamená animace přitom, kdy uštědříte omámenému protivníkovi fatalitku a při těchto scénách je opravdu pořád na co koukat.

Samozřejmostí také je strom vylepšování (který je rozdělen na tři odvětví)n  kde si můžete vylepšit odolnost, možnost mít více healování u sebe, bullet time nebo rychlejší načítání speciálního útoku, je toho opravdu hodně. Bohužel i když samotný combat je opravdu zábavný, tak bohužel to má i několik háčků. Tím prvním a pro někoho možná nejhlavnějším je obtížnost. Hra i na normál dá totiž někdy opravdu pořádně zabrat. Což by sám o sobě problém zase tolik nebyl, kdyby hra měla vyváženou obtížnost. No, to tady nečekejte, jelikož tu jsou místy opravdu brutální výkyvy obtížnosti, kdy jedna část jde projet jak po másle, aby po dvou minutách jste došli do bodu, který musíte 20x opakovat.

Ale nebojte se, stačí dát pár desítek opakování a pak to zase do další části půjde. Hra totiž po vás opravdu chce, abyste se ten kombat naučili a dokázali si časovat krytí a kdy jaký útok provést. Je sice pravda, že když je na vás najednou příliš různých druhů nepřátel, tak to různé taktiky trochu posílá do kanálu, počítaje i občasné problémy s NPC kolegy. Ti mají často v lásce házet granáty na nepřátele bohužel do části, kde vy stojíte, a jelikož jste proti vlastním granátů, zranitelní, tak si musíte mimo souboje dávat i pozor, aby vás přátelský granát místo spásy nezabil. Jo, je to frustrující, ale tohle k tomu dle mého patří. Proto upřímně nechápu hráče, co této hře vyčítají přepálenou obtížnost, a přitom si ujíždí na Dark Souls, to mi hlava nebere.. Každopádně pokud se na to necítíte, tak si pomocí cheatu můžete otevřít Neko-Chan obtížnost, která vám průchod značně zjednoduší. Udělejte to ale na začátku hry, pak už tu možnost mít nebudete.

Dalším bodem co přispívá k horšímu zážitku ze hranín je místy šílená optimalizace. Pokud znáte Deadly Premonition, tak tohle je úplně to samé. Klasikou je například občasné zasekávání zvuku při cutscénách, občas vypadnutí celého zvuku při načítání lokace, bugování nepřátel o předměty či propady FPS. Pravdou je, že menších bugů je tam požehnaně, ale z nějakého důvodu mi to zážitek nijak extrémně nekazilo, je to prostě součást šarmu.

U toho šarmu ještě zůstaneme, protože čím si mě hra ještě více získala, jsou aktivity mimo hlavní mise. Vy totiž ve stylu Yakuzy máte po vyřešení mise možnost se odreagovat na minihrách ve stylu karaoke či v soutěži pojídání rámenu. Také si můžete zahrát arkádovou střílečku na automatu nebo si pomocí claw automatu můžete vylovit bonusy ve stylu nových odemčených skladeb apod. No a že je určitě posbírat budete chtít, jelikož když jste po misi, tak se můžete volně pohybovat po policejní základně a zkoušet si různé aktivity a do toho vám právě hrají různé covery osmdesátkových skladeb. On právě celý soundtrack i krom licencovaných skladeb je naprosto geniální a skvělý.

No a to je vše. I kdybych vám tu dokola omýlal, jak je to super throwback do starých časů, tak stejně si u téhle hry musíte ten názor udělat sami a podívat se na ukázky, zda by vám to vůbec sedlo. Wanted: Dead je totiž opravdu pro okrajové publikum. Buď tu hru nemáte rádi, nebo si jí opravdu oblíbíte. Já spadám do druhé kategorie, a přestož jsem zažil chvíle brutální frustrace při hraní, tak jsem se přesto po celou dobu královsky bavil a nasmál. Takže pokud máte rádi divné hry a akční filmy z let minulých, klidně si počkejte na slevu a jděte do toho. Pravdou totiž je, že na hru je nastavená cenovka poměrně vysoká. Přesto je to ve svém jádru skvělý kousek. 

Komentuj!