Monster Boy and the Cursed Kingdom – Dobrodružství pro každého

Ačkoliv u nás je série plošinovek Wonder Boy téměř neznámá, pro některé zahraniční majitele konzolí značky Sega se jedná o podobně kultovní záležitost jako je série Metroid či Castlevania. Tyto dvě série nezmiňuji jen tak náhodou, jelikož Wonder Boy s nimi má relativně dost styčných ploch a taktéž se jedná o plošinovku s prvky RPG, zasazenou do částečně nelineárního světa. I přes jistou podobnost na to však šel na to ovšem značně po svém. Od posledního dílu série nás dělí už 15 let, ale restituce se může v dnešní době dočkat jakákoliv, sebeobskurnější série, což se poštěstilo i Wonder Boyovi v podobě Monster Boy and the Cursed Kingdom od francouzských Game Atelier.

Recenzovaná verze: PC

Prvním titulem v sérii Wonder Boy byla automatová plošinovka z roku 1986, která se později dočkala i portů na domácí konzole, prostě zvaná Wonder Boy. Cílem hry bylo v roli pračlovíčka Tom-Toma projít řadu lineárních úrovní, na jejímž konci čekala jeho milá Tina. Velmi prosté a spíše než metroidvanii připomínající klasické Super Mario Bros. To však změnilo o rok mladší pokračování Wonder Boy in Monster Land. To sérii přesunulo nejen do fantasy světa, ale i z lineárních úrovní do rozsáhlých lokací, plných tajných místností a alternativních cest. Tom-Tom také nově mohl sbírat nové vybavení a zlepšovat své statistiky.

Tady se ovšem situace začíná komplikovat. Hry s názvem Wonder Boy III totiž existují rovnou dvě. Ta z roku 1988 s podtitulem Monster Lair byla primárně určená pro arkádové automaty a navazuje spíše na lineární první díl, do jehož formule přidává prvky arkádových shoot’em’upů. Nás ale spíše zajímá ta druhá z roku 1989, The Dragon’s Trap, která dokončila transformaci série do nelineární metroidvanie s otevřeným světem. Poprvé v sérii také hrdina získal schopnosti transformovat se do několika zvířecích podob s odlišnými schopnostmi.

I to z The Dragon’s Trap udělalo nejpopulárnější díl série, který se v roce 2017 dokonce dočkal překrásného remaku. Série dále po stejné trajektorii pokračovala pátým dílem Wonder Boy in Monster World a šestým dílem Monster World IV, který vyšel pouze v Japonsku. A i přes pozměněný název není Monster Boy and the Cursed Kingdom pouhým duchovním následovníkem. Je to licencované, přímé pokračování, které si od svých předchůdců bere jen to nejlepší a přidává notnou dávku modernizace a vlastní invence.

Drahnou dobu po událostech Monster World IV se ujímáme role modrovlasého chlapce Jina. Ten žije v klidu a míru se svým bratrem Zekem a strýčkem Nabuem. Jeho poklidný život ovšem končí ve chvíli, co jeho strýc najde kouzelnou hůlku, se kterou přemění všechny obyvatele království ve zvířata. Včetně Jina, který získává podobu čuníka. Král Leonidas a dvorní mudrc Mysticat plánují za jeho zločiny Nabua chytit a podrobit hrdelnímu trestu, Jin je však odhodlaný kletbu zvrátit a dokázat, že jeho strýc nekonal z vlastní vůle. K tomu však bude muset nalézt pět kouzelných orbů, rozmístěných po celém království.

Na Jina tak čeká výprava vedoucí skrze zatuchlé jeskyně, starobylé chrámy, aktivní sopky, temné lesy, tropické ostrovy a mnoho dalších unikátních lokací. Stejně jako u předchozích dílů, i tentokrát se jedná o nelineární plošinovku zasazenou do částečně otevřeného světa, který se před hráčem postupně odemyká s tím, jak jeho postava získává nové schopnosti. Ty jsou dostupné především v podobě hrdinových alternativních forem, mezi které patří již zmíněný čuník, had, žabák, lev a drak. Čuník umí kouzlit a čenichat skryté předměty, had se umí plazit po stěnách a plivat jed, žabák se umí přitahovat jazykem, lev umí prorážet zdi a sprintovat a drak létat a dštít oheň. Každou z forem lze navíc vylepšit získáním amuletu, která jí dá další schopnosti. Kromě amuletů vám schopnosti může dát i nalezená výbava, jako například boty, se kterými lze chodit po lávě, teleportační hůl nebo náramek osvětlující tmavé lokace.

To zní relativně standardně, patnáct let je však přece jen patnáct let a herní svět tak může být daleko větší, rozmanitější a propracovanější, než předtím. Není zcela otevřený, ale je rozdělený na několik jasně vymezených dungeonů, které musíte projít v lineárním sledu a můžete se do nich libovolně vracet. To na první pohled může být zklamáním, ale opak je pravdou. Souvisí to s cílem autorů, kterým byla co možná nejvyšší variabilita hratelnosti. A to se jim na sto procent povedlo.

Kde v jiných metroidvaniích leckteré lokace působí jen jako výplň k těm důležitým místům, zde se každá místnost snaží nějak odlišit. Jednou nabízí jednoduchou hádanku, jednou plošinovkovou výzvu, jednou arénu plnou nepřátel a občas i nějaký ten velkolepý bossfight. Dalo by se říct, že Monster Boy and the Cursed Kingdom tak ze všeho nejvíc připomíná hry ze série The Legend of Zelda, akorát z pohledu z boku a byl jsem velmi překvapený, jak dobře takovýto styl funguje.

S postupem hrou, kdy získáváte více a více schopností, se po pomalejším začátku komplexita hádanek samozřejmě začne zvyšovat a zvyšovat. Překážkové dráhy, kdy v rychlém sledu budete muset vystřídat všechny dostupné zvířecí formy, nejsou ničím výjimečným. To povětšinou přináší příjemnou úroveň výzvy, která rozhodně není nepřekonatelná, ale vyžaduje od hráče jistou úroveň kompetence. Říkám povětšinou, jelikož vzhledem k rozhlehlosti hry se tvůrci přece jen neubránili slabším chvilkám a některé pasáže ke konci hry nejsou tak zábavné, jak si nejspíše představovali. Mluvím hlavně o strašidelném domě, kde snaha o vystavení komplexních hádanek vyústila v značně otravný zmatek, ale dalo by se zmínit i o až příliš nemilosrdném vulkánu. Hra je ale naštěstí relativně štědrá, co se týče checkpointů a nenutí vás v případě smrti opakovat již vyřešené hádanky. Klacky pod nohy nehází ani ovládání, které reaguje přesně tak, jak má a smrt tak můžete klást za vinu akorát vlastní neobratnosti.

Díky neustále se proměňující hratelnosti tak hra odsýpá velmi svižně a po celou dobu nezačne nudit. I navzdory své, na poměry plošinovek nadprůměrné, délce. Dostat se až na konec vám zabere něco málo přes 10 hodin, dohrát hru na 100% však může vydat i dvojnásobně dlouhou dobu. O to více, pokud si na těch pár posledních vypečených secretů nevezmete na pomoc návod. A nemůžu říct, že bych vám to v jistých případech měl za zlé. Schovaných truhel, pokladů, vybavení, kouzelných lanýžů a někdy i celých lokací je opravdu hodně. Ale jelikož vás hra neustále bombarduje něčím novým, nikdy nemáte pocit, že byste přešlapovali na místě.

Při pohledu na okolní screenshoty je hned jasné, že Monster Boy and the Cursed Kingdom se mimo skvělé hratelnosti pyšní i báječným grafickým zpracováním. Pokud vám nevadí jistá křiklavá barevnost a infantilnost nebo ji snad v záplavě realistických titulů vítáte, nepochybně si přijdete na své. Detail ručně kreslených lokací, paralaxních pozadí a animací bere dech a v pohybu vypadá ještě lépe, než na statických obrázcích. Překvapilo i několik pohledných animovaných cutscén. O třídu horší je ovšem rozjuchaný soundtrack. Ten sice hru příjemně doplňuje a zpočátku navodí tu správnou dobrodružnou atmosféru. Po chvíli se však omrzí a budete mít chuť nahradit ho vlastním hudebním doprovodem.

I přes to, že Monster Boy and the Cursed Kingdom je návratem více než třicet let staré značky, není to na něm vůbec znát. Ze svých vzorů si bere jen to dobré a působí po všech stránkách moderně. Fanouškům lineárních plošinovek může sednout rozdělení na jednotlivé tématické dungeony. Metroidvania maniaci si zase užijí prozkoumávání detailního světa až na píď. Zkrátka a dobře, každý si v něm najde to své.

Komentuj!