Yakuza Kiwami – Kiwami znamená extrémní

Po loňském seznámení PC hráčstva se sérií Yakuza v podobě dílu Yakuza 0, prequelu celé série, se japonské kriminální drama vrací na obrazovky počítačů. Na řadě je tentokrát Yakuza Kiwami, remake prvního dílu série z roku 2005. Dokáže se vyrovnat vysoko nastavené laťce, kterou nastavila Yakuza 0?

Recenzovaná verze: PC

Drsňák se zlatým srdcem Kazuma Kiryu je zpátky. Sedm let po událostech Yakuza 0 si za svou věrnou službu jakuzácké rodině Dojima vysloužil přezdívku Dragon of Dojima a zanedlouho se má dočkat i kontroly nad svou vlastní rodinou. Jeho raketový vzestup ranky věhlasné kriminální organizace ale naruší nečekané neštěstí. Jeho nejlepší přítel, Akira Nishikiyama, v obraně dívky Yumi, své a Kiryuho kamarádky z dětství, zastřelí samotného patriarchu rodiny Dojima. Kiryu se však rozhodne vzít vinu na sebe a je za vraždu poslán na deset let do vězení. Po návratu na něj čeká jiný svět, než který opustil – z Nishikiho se stal nemilosrdný vůdce, Yumi se ztratila neznámo kam a z pokladnic jakuzáckého klanu Tojo zmizelo deset miliard jenů. Klíčem k rozluštění záhady je poněkud nečekaně devítiletá sirota Haruka, která se do ulic Tokia vydává hledat svou matku…

Ačkoliv Kiryu možná starou dobrou čtvrť Kamurocho nepoznává a od lesku bublinové ekonomie 80. let poněkud zešedla, hráčům Yakuzy 0 bude okamžitě povědomá. Ještě aby ne, když si Yakuza Kiwami z nuly půjčuje téměř vše, enginem počínaje, prostředím pokračuje a herními mechanikami konče. Pokud tedy od hry čekáte plnohodnotné pokračování, které sérii posune někam dál, budete se muset poohlédnout jinde. Yakuza Kiwami je totiž spíš takový stand-alone datadisk, který na základech nultého dílu převádí příběh prvního dílu do dnes přijatelnější podoby, než je v době původního konzolového vydání 11 let starý originál.

A právě příběh je bezesporu největším tahákem Yakuza Kiwami. Jak jsem už zmínil, byl velice věrně převzat z původního prvního dílu na PlayStation 2. Tak věrně, že tvůrci nezměnili téměř žádné repliky a ve většině cutscén dokonce i zachovali stejné kamerové úhly. Byl však rozšířen o několikero scén navíc, které ukazují cestu antagonisty Nishikiyamy od věrného Kiryuho přítele z nultého dílu k chladnému mafiánovi. Mimo to se tvůrci rozhodli část poněkud nejasných příběhových momentů dovysvětlit v podobě nových vedlejších questů.

Příběh rozhodně není špatný, avšak z pohledu hráče, který se sérii začal nultým dílem, se nemohu ubránit pocitu, že si zasloužil větších úprav, než jakých se mu dostalo. Občas je na něm vidět jistá nezkušenost tvůrců, kteří v době jeho psaní ještě zcela nevěděli, jakým směrem sérii povedou. Slušelo by se také zalepit hluchá místa zhruba v polovině hry, kde vás hra nutí pro postup dál řešit vyslovené sidequesty, které s hlavní příběhovou linií nemají takřka nic společného. I přes mé remcání ale nemohu popřít, že jsem si hlavní příběh Yakuza Kiwami užil. Hlavně ke konci se začne pořádně rozjíždět a osudové střetnutí Kiryuho a Nishikiyamy, ke kterému hra celou dobu buduje, se neobejde bez pořádné dávky emocí. Rovněž nabízí spoustu pěkných charakterových momentů, ať už se týkají protagonisty Kiryuho či nových posil série, jako jsou jeho roztomilá svěřenkyně Haruka či vyhořelý policejní inspektor Date.

Mimo hlavní příběh Yakuza Kiwami samozřejmě nabízí i otevřenou čtvrť Kamurocho, v níž se můžete vydovádět dle libosti. Kromě krvežíznivých gangů pouličních rváčů, kteří vás nechají pořádně otestovat soubojový systém, je k dispozici i spousta dalších vedlejších aktivit. Nechybí téměř nic z nultého dílu a můžete si tak třeba zahrát baseball, šipky nebo kulečník, zazpívat karaoke, zazávodit na autodráze či si vyrazit na rande do klubu s hosteskami. Novinkou je bizarní karetní hra MesuKing, v níž sbíráte karty spoře oděných děvčat v kostýmech brouků, které spolu zápasí ve vyzývavých soubojích. Samozřejmostí jsou vedlejší questy zvané “substories”, které jsou stejně jako v Yakuza 0 výrazně humornějšího rázu než hlavní příběh. Část jich je zcela nová, avšak většina jich byla převzata z původní hry. Některým z nich se dokonce dočkalo zvláštní péče a byly vylepšeny o cutscény a dabing.

Hlavní hratelnostní novinkou je systém Majima Everywhere, v němž se vrací druhý hrdina Yakuzy 0, Goro Majima. Ten pojal za svůj životní cíl neustále bojovat s Kiryuem a jak název slibuje, bude na vás vyskakovat opravdu všude. Někdy i doslova. Souboje s Majimou slouží především k odemykání nových pohybů do ultimátního bojového stylu Dragon of Dojima, ale i jako zdroj humoru a odlehčení. Všeho se ale člověk přejí a ke konci hry začne Majima být tak silný, že jsem souboje s ním přestal vyhledávat a akorát jsem ho nechával, aby si mě našel sám. Jeho dějovou linii se ale určitě vyplatí sledovat už jen kvůli tomu, abyste viděli, jakou další šílenost si na vás vymyslí.

Když už jsem nakousl souboje a soubojové styly, od nultého dílu se příliš nezměnilo. Kiryu má opět k dispozici neutrální styl Brawler, rychlý Rush a silný Beast, ke kterým se nově už od začátku hry přidává ikonický Dragon of Dojima. Mechaniky soubojů tak zůstávají vesměs stejné, avšak tvůrci si nejspíše vzali k srdci připomínky, že souboje v Yakuza 0 byly příliš jednoduché a Kiwami je tak o poznání těžší. Nepřátelé více blokují, uhýbají a jejich útoky srážejí Kiryuho častěji na zem, což se dotklo hlavně bossfightů. Ty dokáží být neuvěřitelně otravné a nezábavné, až si člověk říká, jestli se je tvůrci vůbec snažili otestovat či je pouze  bez rozmyšlení přesunuli z originálu do remaku.

Stejně jako PlayStation 2 originál, ani Yakuza Kiwami na rozdíl od Yakuzy 0 není nijak extra rozměrný kolos. Pro dohrání příběhové linie a většiny substories mi stačila zhruba polovina času, tedy kolem 30 hodin. Jednak zkrátka nenabízí tolik obsahu, co nultý díl, ale i dialogy a cutscény jsou výrazně stručnější a méně květnatě napsané. Pokud však budete odhodláni vycucnout hru na 100%, je situace jiná a budete si muset připravit až dvojnásobek či trojnásobek času. Za nízkou cenu na vás tak čeká spousta muziky.

Port Yakuzy 0 byl sice přijatelný, ale nevyhnulo se mu množství více či méně vážných technických problémů a nedodělků. Špatná podpora ultrawide rozlišení, absence FoV slideru, časté náhodné crashe, “praskající” a desyncující zvuk, nedomyšlené ovládání na klávesnici a myši, hlavně co se týče kamery, rozbitý model osvětlení a nepředvídatelné dropy frameratu.

S potěšením však mohu zkonstatovat, že portovací studio se polepšilo, naprostá většina zmíněných chyb se portu Yakuza Kiwami vyhnula a dokonce jsme se dočkali i několika vylepšení oproti PlayStation 4 verzi. Zvláště potěší existence automatického ukládání, ale příjemným překvapením je i zmíněný FoV slider či vylepšená podpora myši v mezihrách, ve kterých v Yakuza 0 chyběla, jako baseball či rail-shooter sekvence.

Pochvalu si zaslouží i hardwarová optimalizace. Na stabilních 60 FPS ve full HD rozlišení bez problémů dosáhnou i sestavy nižší střední třídy. Aby se nějak zužitkoval výkon silnějších sestav, hra nabízí i možnost SSAA, alias supersampling, až v 8x nativního rozlišení, a možnost odemknout framerate, až co váš monitor ráčí. I tři roky po původním vydání tak hra dokáže vypadat k světu, ačkoliv už nejspíše nikoho neoslní.

Yakuza Kiwami příliš inovativnosti nepobrala, ovšem základy Yakuzy 0 jsou ovšem tak kvalitní, že pořád je o co stát. Žádná jiná videoherní série nenabízí podobný mix, v němž vážný kriminální příběh, humorné vedlejší aktivity, soubojový systém jak vytržený ze Streets of Rage a velká, velká spousta rozličných miniher působí jako jeden sourodý celek. A to vše v Yakuza Kiwami funguje skoro stejně dobře, jako v mistrné nule. Vzhledem k budgetovému původu hry a nutnosti držet se letitého originálu se ovšem najdou nějaké mušky na kráse, díky kterým se ne úplně vyrovná svému předchůdci.

Komentuj!