Loop Hero – Na Hromnice o level více

Hrdinské výpravy skrz rozmanité fantasy světy v roli po zuby ozbrojených reků, plné démonických nepřátel a přehršle magické výbavy jsou denním chlebem mnoha hráčů. Co kdybyste však byli postaveni do role architekta světa pro podobné hrdiny bez bázně a hany? Loop Hero od ruského vývojářského studia Four Quarters klasickou premisu RPG poněkud obrací na hlavu a výsledkem je jeden z prvních velkých nezávislých hitů roku 2021.

Recenzovaná verze: PC

V Loop Hero se ujímáte role bezejmenného hrdiny ve fantasy světě, který byl zlotřilým Lichem uvržen do časové smyčky. Náš hrdina je ovšem schopen se z Lichovy kletby vymanit a v průběhu jednotlivých smyček trénovat své schopnosti a nabírat na síle. Aby však dokázal kletbu prolomit pro zbytek světa, bude muset porazit nejen Liche, ale i sérii dalších démonických strážců a nakonec i mozek stojící za celým tímto příkořím…

V roli hrdiny jednoho ze tří povolání (válečník, zloděj a nekromancer) je tedy třeba vydat se na cestu za zlomením kletby. Má to však jeden háček. Každá ze čtyř kapitol hry se na začátku skládá pouze z jedné cesty uzavřené do smyčky, po které hrdina cestuje dokola jako křeček ve šlapacím kolečku a na níž se náhodně objevují slabí slizové, kteří z hrdiny na první úrovni hrozbu pro démonické síly rozhodně neudělají. Boss nikde, rozmanité lokace nikde, příležitost získat questy a lepší výbavu nikde – jak z této patálie ven?

Jednoduše – za poražené nepřátele je hrdina odměňován nejen zkušenostními body a novým vybavením, ale i kartami, které lze umístit jako budovy nebo kusy terénu na zpočátku prázdnou mapu světa, za což náš rek získává přímé i nepřímé výhody. Například louky na začátku každého nového dne léčí, les zvyšuje hrdinovu rychlost útoku a skaliska zvyšují jeho maximální počet životů. Ve všech případech se tedy jedná o objektivní upgrady s žádnými háčky.

Avšak většina karet není tak jednoduchá na posouzení. Například upíří sídlo dokáže na sousedních dílcích mapy vytvářet nepřátelské upíry, kteří jsou sice o poznání tužší než slizové, ale můžete za jejich porážku získat výrazně lepší loot než ze základních nepřátel. Starobylé ruiny zas ukrývají pouštní červy, kteří sami o sobě nepředstavují velkou hrozbu, ale mohou poskytovat stvůrám na sousedních políčcích podporu útoky na dálku.

Kombinace různých dílků také mohou vyústit v objevení speciálních políček. Lesy sousedící s chrámem hromu se stanou hořícími lesy, poskytujícími bonus k magickému poškození, z řek položených vedle pouští se zas stanou oázy. Vznik speciálních dílků může být zapříčiněný i počtem položených dílků jednoho druhu – například každá druhá vesnice vytvoří tábor nebezpečných banditů.

Pointou hry je tak v každé ze čtyř kapitol vybudovat z náhodně získaných karet mapu, která vašeho reka dokáže dostatečně proškolit a vybavit, aby dokázal skolit bosse kapitoly, ale zároveň ji nesmíte vybudovat natolik náročnou, aby se mu stala osudnou. Přičemž jediný způsob, jak to ovlivnit, je právě pokládáním dílků a vybíráním správného vybavení. Hrdina totiž na kruhové mapě neustále kráčí vpřed nehledě na to, jaká nebezpečí ho čekají a při střetu s nepřáteli se souboje odehrávají automaticky bez možnosti do nich zasahovat.

Po každém dokončení smyčky se nepřátelé respawnují a hrdina se vydává na pouť znovu, avšak mu zůstávají získané zkušenosti a loot a svět nadále ovlivňují dříve umístěné dílky mapy. Zahálet navíc nelze donekonečna, jelikož každý položený dílek znamená posun ukazatele, po jehož naplnění se zjeví boss. V případě, že si na něj dostatečně nevěříte, můžete z úrovně kdykoliv utéct a odnést si alespoň větší polovinu utržené kořisti. V případě, že přeceníte své síly, vám zůstane pouze menší polovina.

Při neúspěchu se mapa kapitoly restartuje a je nutné ji začít budovat znovu. Mezi jednotlivými pokusy však přichází na řadu mezihra v podobě budování vesnice. Za suroviny nasbírané během boje můžete upgradovat vesnici posledních přeživších stavbou nových budov, které vám poskytují různé výhody a odemykají nové karty či třídy postav do dalších pokusů. Budovy lze dále upgradovat a vybavit nábytkem, poskytujícím různé pasivní výhody v boji. Možnosti výstavby vesnice jsou bohaté a než se vám podaří vylepšit ji na maximum, bude vás to stát dlouhé hodiny grindu.

A právě tady nastává zlom, zda kouzlu Loop Hero propadnete či ne. Nejlepší částí hry je dle mého názoru úvodních několik hodin, ve kterých se seznamujete s jejími mechanikami, objevujete tajné kombinace karet a rychlost progrese je poměrně uspokojivá. Za těchto pár hodin určitě porazíte prvního bosse a s největší pravděpodobností i druhého. Třetí kapitola je však o poznání tužší a bez slušné řádky upgradů vaší vesnice, které vám odemknou lepší karty, si bez hlubší znalosti hry neškrtnete. Nezbývá tedy než pomalu sbírat suroviny a opakovat pokusy v první a druhé kapitole, než si budete moci troufnout na třetí a posléze i čtvrtou.

Pokud jste si tedy do této chvíle gameplay celým srdcem užívali, nebude pro vás problém věnovat dalších pár, klidně i desítek, hodin, z principu repetitivním činnostem. Pokud však stejně jako já preferujete v gameplayi mít poněkud aktivnější roli, motivovat se k dalšímu hraní je trochu složitější. Loop Hero se nedá upřít kvalitní a návyková hratelnostní smyčka (pun intended). Pozorování růstu vašeho hrdiny a neustále rostoucí čísla správně účinkují na náš ještěří mozek a svým způsobem jsou velice uspokojivé. Je však škoda, že hra nedokáže lépe dávkovat nové hratelnostní prvky a všechny trumfy odhalí hned zkraje hry.

V momentě, kdy všechno zásadní odemknete a zbývá jen upgrade stávajících budov, si na hře začnete všímat jiných menších nedostatků, jako je celková nevybalancovanost, nejasné vysvětlení jistých mechanik a možná až přílišná závislost jednotlivých runů na rozmarech RNG. Hra tak sice stále zůstává zábavná, ale spíše vhodná pro občasné hraní jako kulisa k sledování videí na YouTube či poslouchání podcastů. Netáhne ani příběh, který ve hře nehraje i přes očekávání nastavená úvodem příliš velkou roli. Na druhou stranu, i přes malý počet příběhových scén je scénář poměrně povedený. Potěší například krátká intra jednotlivých nepřátelských typů, které hernímu světu dodávají tak potřebnou hloubku.

Plusové body Loop Hero přidává i jeho famózní audiovizuální styl, jako vystřižený z počítačových her 90. let. Hra tak působí přesně jako zapomenuté ruské RPG kdesi ze zaprášených disket, uložených někde na půdě starého estébáka mezi štosy starých časopisů a fotoalb. To vše je samozřejmě však jen pozlátko a jinak se po všech stránkách jedná o moderní hru se vším, co k tomu patří. S povděkem kvituji například možnost změnit výchozí herní font na dva jiné, které jsou sice méně atmosférické, ale zato rozhodně čitelnější.

Loop Hero zpočátku oslní svou originální ústřední myšlenkou a prvních pár hodin nabízí slušně návykovou hratelnost. Nepočítejte však s tím, že pokušení dát si ještě jednu smyčku vám dozajista vydrží věčně – to už musíte vyzkoušet sami. Trvanlivost hry by však mohl zlepšit nový obsah či rovnou port na mobilní zařízení, pro které by byla zcela ideální.

Komentuj!