Old Man’s Journey – Emocionální dobrodružství

Old Man’s Journey je krátkou a emociální adventurou o lidském bytí ve skvělém, ručně kresleném kabátku. Dokážete vysloužilého námořníka dostat do cíle jeho poslední mise?

Recenzovaná verzia: PC

„To máte tak“, pravil pošťák Durand nad sklenkou koňaku v hospodě u Hrbaté Ingrid, kam každý čtvrtek docházel pro obveselení ducha. „Lidé na doručené psaní reagují všelijak. Někdo se na obálku sotva podívá a jiný se může usmát, jen co mě vidí. Dokonce jsem vám zažil člověka, který se nad obálkou rozplakal jako želva. Ale nejpodivnější reakci jsem zažil pánové před dobrými třiceti lety někde poblíž Dunkirku u starého námořníka.

Tenhle O’Sullivan nebo Fitzpatrick, nevím už přesně, ale tak se tihle námořníci jmenují, měl domek na vrcholku útesu, kus za městem. No štreka tam byla až hanba povídat a taky jsem k němu s poštou jezdil nerad. Toho dne, bylo to koncem léta, slunko pražilo a já se táhl na kole do kopce s dopisní obálkou. Našel jsem ho jako obvykle, opíral se o zábradlí terasy a zádumčivě hleděl kamsi na moře.

Otevřel to psaní přede mnou, sedl si na lavičku a dal se do čtení. Pánové, ten O’Sullivan, Fitzpatrick nebo McCarthy vám předvedl výkon, že by mu herci v Národním divadle mohli závidět. Nejdřív ztuhul, pak zblednul a nakonec zpopelavěl. Ramena mu poklesla pod neviditelnou tíhou a celý tak nějak seschl, jakoby zestárhl o dalších dvacet let. Už jsem se chtěl nabídnout, že zajedu pro doktora, když najednou vyskočil a zmizel v domku. Po několika minutách byl zpět, na zádech tornu a v ruce vycházkovou hůl. A to bylo taky naposledy, co jsem toho námořníka viděl. Bez ohlédnutí vyrazil kamsi pryč a nikdy už se nevrátil. Jak říkám, lidé na psaní reagují všelijak.“

Zdá se vám úvod rozšafný a rozvláčný? Taky že ano, tohle je přece Old Man’s Journey, tedy adventura, u které se nespěchá. K jejímu vychutnání je třeba k ní správně přistoupit. To znamená dát se večer do klidu, ztlumit světla a nalít si sklenku dobrého červeného vína. Nuže o co tu vlatně jde? Do rukou se vám dostane vysloužilý námořník, kterého je třeba bezodkladně dostat do cíle jeho poslední velké cesty. Ta je rozdělena na řadu herních obrazovek, kterými musí senior procestovat. To znamená, že pomocí myši odstraňujete překážky a upravujete okolní terén, aby vytvořil schůdnou cestu do další lokace. Stojí stařec v nížině a potřebuje se dostat na vysoký kopec? Klikněte na něj a táhnutím ho snižte tak, aby se úpatím spojil s rovinou, na které stojíte. Je to jednoduché a překvapivě chytlavé.

Apropó obrazovky. Grafické zpracování je jednoduše výborné. Pestré, ručně kreslené lokace jsou důkazem péče, které se hře od vývojářů dostalo a z fleku by mohly sloužit jako základ pro luxusní večerníček. Putování mezi obrazovkami je přerušováno vzpomínkami námořníka pokaždé, když doputujete na odpočinkové místo. V takové chvíli si sedne a rozběhne se video s některou ze zásadních událostí námořníkova života. Postupně se tak odhaluje celý příběh a vy začínáte tušit proč a kam vlastně jdete. Na emoce je ve hře vůbec kladen velký důraz, příběhová linka rozvíjí sladkobolnou a melancholickou zápletku, a to i za cenu občasného odstavení hráče do role diváka omezujícího se na příležitostné kliknutí myší.

Old Man’s Journey představuje ve výsledku něco, co je částečně uměním a částečně hrou. Nebo možná lépe řečeno hrou neobyčejně zulíbanou uměním, což v tomto případě není na škodu. Jde o neobyčejně milou a záležitost, která dokáže přimět k zamyšlení a zároveň skončí dřív, než začne nudit. Herní doba jsou totiž pouhé 2 – 3 hodiny, během kterých hra nabídne o to intenzivnější zážitek.

Komentuj!