Like a Dragon: Ishin! – Drak samurajem

Série Ryū ga Gotoku se po 17 letech, kdy na západě vyšel její první díl na PlayStation 2, postupem času dokázala dostat do všeobecného podvědomí a dočkat se od vydavatelů dříve nemyslitelných poct, jako je anglický dabing, simultánní vydání anglické a japonské verze a portů na Xbox a počítače. Nyní, na vrcholu popularity, však tvůrci sáhli k riskantnímu kroku. Západní název série, tedy Yakuza, nikdy úplně nevystihoval její podstatu a sváděl k pomýleným srovnáním se západním Grand Theft Auto. Další díly si tak zahrajeme pod novým názvem Like a Dragon, který se přesně drží japonského originálu. O to riskantnější však je krok, že prvním dílem, který nám nový název představí, je dnes recenzovaný Like a Dragon: Ishin!, remake historického spin-offu série z roku 2014, který se na západě ve své době nedočkal lokalizace. Stálo si na něj skoro deset let počkat?

Recenzovaná verze: PC

Japonsko, 19. století. Blíží se konec vlády posledního šogunátu a návrat císařského rodu k moci, na čemž svůj lví podíl práce odvede Sakamoto Ryōma, prozatím nicotný samuraj nejnižšího ranku. Toho však na začátku hry zajímá jen jedno. Jeho adoptivní otec je totiž zavražděn neznámým vrahem, aby nemohlo dojít k naplnění jeho plánu na svržení tyranské vlády místní oblasti. Ryōma se tak po stopě vraha vydává do velkoměsta Kjóto, kde zjišťuje, že se vrah ukrývá v řadách speciální policejní jednotky Šinsengumi, proslulé svou krvežíznivostí. I přes zjevné nebezpečí se Ryōma pod falešnou identitou neohroženě vydává do vlčího chřtánu, aby vraha dopadl. S jeho rozhodnutím však nesouhlasí jeho adoptivní bratr, který buduje svou soukromou armádu loajalistů. Střet bratrů se zdá být nevyhnutelný…

Pokud vám z okolních screenshotů a videí přijde hlavní hrdina Sakamoto Ryōma až podezřele povědomý, tak jste uhodili hřebíček na hlavičku. Like a Dragon: Ishin! je totiž rovným dílem historickou fikcí a poctou celé sérii Like a Dragon. Příběh hry staví známé postavy z celé série, jako jsou ikonický protagonista prvních sedmi dílů Kazuma Kiryu, jednooký maniak Goro Majima či lichvář Shun Akiyama, do role reálných historických postav, jako je právě revolucionář Sakamoto Ryōma, velitel Šinsengumi Kondō Isami nebo poslední šógun Tokugawa Yoshinobu.

I co do hratelnosti budou fanoušci Like a Dragon okamžitě jako doma. Like a Dragon: Ishin! se sice může odehrávat o nějakých 150 let dříve, než hlavní série, avšak formát série zůstává ve všem zachován. Opět se tedy jedná o beat‘em‘up akci zasazenou do prostředí otevřené městské čtvrti, která kromě hlavních i vedlejších úkolů nabízí řadu miniherních rozptýlení. Ryōma sice namísto pěstí v soubojích dává přednost své věrné kataně, ulicemi neproudí gangsteři a policisté, ale bandité a samurajové, a pistole jsou nikoliv samozřejmostí, ale nejmodernějším výstřelkem techniky, avšak některé věci se zkrátka nemění a Ryōma je stejně jako jeho předobraz Kiryu supercharakterním ochráncem všech slabých a utlačovaných, který krvavé souboje střídá s výstupy v karaoke baru a na tanečním pódiu.

Srdcem každého Like a Dragon je hlavní příběh a nejinak tomu je v Like a Dragon: Ishin! Jak to již v rámci série bývá, zprvu jednoduchá cesta za pomstou se brzy začne šíleným způsobem komplikovat a nabere velmi nečekaných rozměrů. I když, nečekaných… jak se to vezme. Události hry se totiž velmi volně inspirují reálnými historickými událostmi a postavami, s důrazem na slovo „velmi“. Spíše než o seriózní pokus o historickou fikci se jedná o něco bližšího divadelní hře, kde naše známí a oblíbení mafiánští anti-hrdinové obsadili role různých reálných politiků, samurajů a vladařů. Pokud neznáte japonskou historii, pak vám během hraní hry vřele doporučuji občas zamířit na Wikipedii a podívat se, jak to vlastně v realitě bylo. Abych použil příklad, který je nám geograficky bližší, tak historická věrnost Like a Dragon: Ishin! připomíná antickou rubačku Ryse: Son of Rome, v níž keltská vojevůdkyně Boudica obléhala svou armádou bojových slonů Řím, ačkoliv v reálné historii nikdy nevystrčila nos za průliv La Manche.

Není však pochyb, že tvůrci si to moc dobře uvědomují, svou manipulaci japonské historie si řádně užívají a pokud se v ní vyznáte, jistě si nečekané kličky a zvraty dokážete vychutnat. To však bohužel pro naprostou většinu západních hráčů platit nebude a příběh tak místy naopak může působit značně zmateně a přeplácaně. V obřím množství postav se dá lehce ztratit a signifikanci jistých historických událostí se hra neobtěžuje nijak vysvětlit a zkrátka počítá s tím, že víte, co se právě odehrává. Hra sice nabízí registr postav, výkladový slovník jistých pojmů a shrnutí příběhu po každé kapitole, avšak rozhodně by se ve hře neztratil ani nějaký přehled, který by zastal roli Wikipedie a pomohl zasadit herní události do kontextu reálné historie.

Nechci však o příběhu mluvit jen negativně. Stejně jako v ostatních dílech série, i tentokrát je každá cutscéna skvěle zrežírovaná a zahraná a drama a emoce z nich přímo stříkají. Je velmi zábavné pozorovat známé postavy v nových rolích (za všechny jmenujme například záporáka Yoshitaku Mineho z Yakuza 3, který exceluje v roli zástupce vedoucího Šinsengumi), sledovat interakce postav, které se v hlavní sérii z různých důvodů nemohly setkat nebo se oddávat bezbřehé fanservice, jako zopakování ikonických skladeb při soubojích s vybranými postavami. Zábavných momentů by se z příběhu dala vypíchnout celá řada. Nicméně jako celek se určitě jedná o jeden z těch slabších příběhů ze série, čemuž nepomáhá ani jeho relativní krátkost, kde průměrná délka kapitol je zhruba hodina.

To však hra z velké části vynahrazuje vedlejšími aktivitami, především minihrami. Velkou výsadou Like a Dragon: Ishin! je samozřejmě jeho v rámci série netradiční zasazení do 19. století, což ve velké míře autory nutilo přijít se sérií zcela nových miniher, či s variacemi na minihry existující. Karaoke a taneční minihru tak doplňují tradiční japonské hudební nástroje, ale dočkáte se například i postřehové minihry na střílení a sekání dělových koulí, štípání dřeva, arénového režimu, výdělečných závodů slepic, velmi (možná až příliš) propracovaného craftingu, výpomoci v udon restauraci a mnoho dalšího, včetně naprosto bizarní trojice miniher v nevěstinci.

Pochvalu si zaslouží i vedlejší úkoly zvané substories, které poměrně kreativně pracují s omezeními časové periody a i když mezi nimi najdete řadu variací na klišovité téma, kdy Ryōma brání zmatené civilisty před podvodníky či bandity, i ty slabší příběhy slušně odsýpají a ty zajímavější, které více těží z historie a představují nějaký tehdejší společenský jev či rovnou historickou postavu, jako spisovatele Natsumiho Sosaku či diplomata Ernesta Satowa, je bohatě vyvažují. Řada substories navíc nekončí tím, že si je odškrtnete v úkolníčku, ale dále pokračuje postupným rozvíjením vztahu s NPC, což pak světu hry dává příjemnou hloubku a Ryōmovo vedlejší počínání tak nepůsobí jen jako řada nesouvislých epizodek.

Hlavní vedlejší mimobojovou aktivitou je tentokrát takzvaný Another Life, v němž ústřední roli hraje alternativní verze Kiryuho adoptivní dcerky z původní série Haruky. Sirota Haruka se ocitá v dluhové pasti a nebyl by to Ryōma, aby se bezbrannému dítěti nerozhodl pomoci z nesnází. Společně s Harukou se tak ujímá hospodářství po jejích rodičích, kde pěstuje domácí zeleninu a vaří z ní a ulovených ryb chutná jídla, přičemž plody své práce dále prodává a postupně tak vydělává na splacení jejího dluhu. Z pohledu hratelnosti se jedná se o poněkud primitivní pěstitelský simulátor s kuchařskou minihrou, ale v rámci celku jde o příjemné a roztomilé zpestření.

Druhá strana mince
Autor: Matty

Na samurajsky ladený Like a Dragon: Ishin! som sa vcelku tešil, nakoľko patrím k fanúšikom série Yakuza. Remake staršieho Ryū ga Gotoku Ishin!, ktorý u nás oficiálne nevyšiel, síce nesľuboval závratné zmeny, no vývojári avizovali vylepšený grafický kabát a viacero menších úprav, ktoré by mali prospieť samotnej hrateľnosti. Rovno však treba napísať, že pokiaľ budete náhodou očakávať modernú AAA záležitosť, rovno si nechajte zájsť chuť. Áno, hra pôsobí už z priameho porovnania na internete modernejšie a súčasnejšie, no vo viacerých aspektoch stále trochu archaicky. Nič z toho mi síce výrazne neprekážalo, no pokiaľ sa do nej rozhodnete ponoriť, určite by ste nemali čakať nový Ghost of Tsushima.

Dobrou správou je každopádne to, že ak aj sériu Yakuza nepoznáte, Ishin! sa nemusíte vôbec obávať. Hra síce stavia na značnom fanservise, keďže známe postavy celej série iba pasuje do úplne iných úloh, no vychutnať sa dá bez problémov bez akejkoľvek znalosti. Je to skrátka samostatný príbeh zasadený do vcelku atraktívneho prostredia, ktorým je vtedajšie hlavné mesto Japonska Kjóto. Po tom, čo sa prakticky každá Yakuza vracia do Kamurocha, mi to prišlo ako veľmi príjemná zmena a tradične ma bavil aj vedľajší obsah. Toto skrátka tvorcovia vedia a či už som plnil (tentokrát trochu umiernenejšie) vedľajšie príbehy, pomáhal splácať Haruke dlh, alebo len tak skúmal prostredie a skúšal rôzne minihry, nikdy som sa nemal priestor sa nudiť. Jedinou výnimkou sú dungeony, ktoré sú pomerne diskutabilnou novinkou, a ponúkajú iba grind v identicky vystavaných kulisách. Venovať sa im však, našťastie, nemusíte a nie je tak nutné si kaziť dojem.



O to viac ma mrzí, že príbeh ako taký mi to úplne netiahol. Nie je to pritom tak, že by bol vyložene nezvládnutý. Je viac než sympatické, že scenáristi ťažia z historických udalostí či postáv, no nie vždy sa im darí predávať to zrozumiteľne západnému hráčovi. Prítomný je i pomalší rozjazd, no ten mi vadil rozhodne menej ako celková prekombinovanosť inak jednoducho vystavaného príbehu. Viackrát som sa totiž vyložene nechytal a ani po neskoršej analýze celej zápletky som úplne neporozumel, prečo sa niektoré veci museli diať práve takto a prečo sa to nedalo i zmysluplnejšie. V globále však nie som až tak nespokojný – postavy sú totiž vcelku sympatické a spája sa s nimi i niekoľko highlightov. Hra ma teda v zásade nesklamala a hoci by som ju v rámci série zaradil do druhej polovice, s lepšie podaným príbehom mohla byť pokojne o niečo vyššie. S odporúčaním však nemám ani za týchto okolností najmenší problém.

Hodnotenie: 80%

Ryōma však nevládne jen vařečkou, ale gró hry jsou samozřejmě souboje. Ty se značně podobají standardnímu beat‘em’up gameplayi série, ovšem s tím rozdílem, že velký důraz je kladen na chladné a střelné zbraně. K dispozici jsou celkem čtyři bojové styly, a to Swordsman s katanou, Gunman s pistolí, Wild Dancer, který kombinuje obojí, a klasický Brawler, kde Ryōma zahodí zbraně a vystačí si se svými pěstmi, jako jeho protějšek Kiryu. Souboje patří k těm lepším ze série a jsou svižné a plynulé, ovšem trochu je sráží fakt, že ze čtyř stylů se vyplatí používat pouze tři a zábavné jsou pouze dva. Brawler nemůže využívat výhod Ryōmova vybavení a průběhem hry tak zcela ztratí na efektivitě a Gunman nenabízí skoro žádná komba kromě tupého drcení jednoho tlačítka na gamepadu. Osobně jsem si nejvíce užil smrtící tanec Wild Dancera i přes jeho papírově nižší efektivitu, avšak většina hráčů dá přednost efektnímu a efektivnímu Swordsmanovi.

Souboje doplňují i poněkud kontroverzní Trooper karty. Od chvíle, kdy Ryōma v příběhu dostane na povel vlastní jednotku vojáků, může tyto vojáky sbírat v podobě kartiček, přiřadit je k jednomu ze svých bojových stylů a vyvolávat jejich schopnosti v boji. Typů schopností je celá řada, od obligátních buffů a léčení, přes nadpřirozené útoky jako sesílání blesků, až po exkluzivní Heat akce, jako přivolání tygra či medvěda. Přítomnost Trooper karet i v hlavní hře je v západním rerelease hry novinkou, jež měla vliv na balanc celé hry. Speciální schopnosti dostali do vínku totiž i nepřátelé a aby hra nebyla příliš jednoduchá, bossům se náležitě zvedl i počet HP. Do herního zasazení to přidává nový nadpřirozený prvek, který nemusí být všem hráčům po chuti, avšak pokud nechcete během bossfightů být příliš frustrovaní, v podstatě se jeho používání bohužel nevyhnete.

Mírným zklamáním je hlavní vedlejší bojová aktivita, a to takzvané Battle Dungeons, kde v kůži Ryōmy čistíte jeskyně obývané bandity. V principu proti podobnému nápadu nic nemám, ovšem v podání Like a Dragon: Ishin! jde o nenápaditý, stereotypní trek vizuálně nudnými chodbami, které se navzájem podobají jako vejce vejci. Jediný důvod, proč s dungeony trávit čas, je nutnost navštívit je kvůli jistým craftingovým materiálům, které v celé hře buď jinde neseženete, nebo za ně musíte zaplatit nehorázné sumy peněz.

Verze Like a Dragon: Ishin!, které jsme se dočkali na západě, je technicky vzato remakem původní hry, respektive její Kiwami verzí. Ovšem na rozdíl od prvních dvou dílů z PlayStation 2, které rovněž obdržely Kiwami verze, nejsou mezi původním Ishin! z PlayStation 3 a 4 a jeho remakem z PlayStation 4 a 5 zdaleka tak dramatické rozdíly. Po grafické stránce hra namísto původního proprietárního engine používá Unreal Engine 4 a pyšní se lepší kvalitou textur, modelů a efektů. V přímém porovnání je rozdíl v grafice určitě znát, avšak určitě nečekejte dnešní špičku. Graficky hra zjevně pokulhává i za posledními hrami ze série postavenými na Dragon Engine, jako Yakuza: Like a Dragon a Lost Judgment, a blíží se spíše Yakuza 0 či Yakuza Kiwami. Čímž rozhodně nechci říct, že by se jednalo o graficky odpudivý titul, ale je dobré brzdit očekávání. Grafice hry však odpovídá hardwarová náročnost, která je o kus nižší než u Dragon Engine titulů. Po vydání hru trápily dnes již obligátní problémy se stutteringem, které však byly k dnešnímu datu opatchovány a plynulému hraní by tak nemělo nic bránit.

Remake oproti původní verzi udělal i mnoho dalších změn, které však pro nové hráče budou téměř neznatelné. Nemá smysl vypisovat každou balanční změnu a tweak, namísto toho vypíchnu ty dvě zásadní. První změnou je již zmíněný revamp systému Trooper karet, druhou je výměna vybraných herců za herce postav z nultého, šestého a sedmého dílu. Rozhodnutí určitě dává smysl, jelikož Like a Dragon: Ishin! je v první řadě fanservice titul a novější díly mají spoustu fanoušků, kteří určitě s radostí uvítají přítomnost svých oblíbených postav. Osobně jsem moc rád zase viděl trojici bossů z Yakuza 0, kteří svým charismatem patří mezi ty nejzábavnější antagonisty z celé série. Nedá se však upřít fakt, že v některých případech je výměna postav hodně diskutabilní. Ačkoliv celé obsazení odvedlo standardně kvalitní práci, pojetí nových herců je v některých případech natolik odlišné a dává jistým scénám natolik jiný feel, že by možná by bylo lepší, kdyby remake nabídl i možnost přepínat mezi novými i starými herci.

Like a Dragon: Ishin! je dalším kvalitním přírůstkem do série Like a Dragon, který se vyznačuje hlavně svým neokoukaným zasazením, od nějž se pak odvíjí další klady, jako nápaditý vedlejší obsah či pozměněné souboje. O jeden z nejlepších dílů série se však určitě nejedná – na to je příběh až příliš nevyrovnaný a krátký a novější díly, jako Yakuza 0 či duologie Judgment, přece jen nabízí rozmanitější herní náplň a propracovanější souboje. Pokud však máte celou sérii odehranou, Like a Dragon: Ishin! si stojí za to zahrát už jen proto, abyste své oblíbence mohli vidět v netypických rolích.

Komentuj!