Call of the Sea – Cesta na tajuplný ostrov

Adventura Call of the Sea je prvotinou vývojářského studia Out of the Blue S. L. Já coby velký fanoušek adventurního žánru jsem samozřejmě nemohl následující počin jen tak minout. Stojí podle mě za váš čas, anebo jde o ryzí zklamání? Na to se podíváme v dnešní recenzi.

Recenzovaná verze: PC

Prosinec letošního roku byl, co se týče mnou vyhlížených titulů, opravdu výživný. Nemohl jsem se vrhnout na všechny, takže jsem se z relativně omezené nabídky zapsal na pár vybraných kousků. A hle, kupodivu se mi poštěstilo a dostal jsem možnost si zahrát následující titul. Abych pravdu přiznal, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu a co všechno mám od titulu jako takového čekat. První ukázky vypadaly vskutku zajímavě, ovšem o zápletce nám toho tvůrci moc neprozradili. A co se týče herních mechanismů, o nich raději autoři také nic neprozrazovali, čemuž se ve výsledku ani nedivím. Jak si totiž ukážeme, hra vyniká hned v několika směrech.

Příběh je vcelku prostý. Píše se rok 1934 a neohrožená dáma jménem Norah se vydá na výpravu do odlehlých částí jižního Pacifiku, kde se rozhodne vypravit na tajuplný ostrov. Právě zde by se totiž měl nacházet její milý, již delší dobu pohřešovaný manžel. Nejprve se v lodní kabině připraví. Sbalí si všechno potřebné vybavení, jež se jí bude na neobyčejnou výpravu hodit, načež ve člunu dopluje na nejbližší břeh. Jakmile vystoupí, tak už jí nezbývá nic jiného, než se vydat na krušnou cestu. Čeká ji řada nelehkých výzev a odkryje řadu podivných tajemství, která Nořin pohled na ostrov změní od základu. A co víc, možná hlavní hrdinka objeví i tvory, o nichž nikdy předtím neslyšela, ale o nich se raději nebudu nijak sáhodlouze rozepisovat, ať jste podobně překvapení jako já.

Hlavní dějová linie vás vtáhne okamžitě. Od chvíle, kdy se poprvé ocitnete na ostrově, na vás dýchá tajuplná atmosféra a pomyslný strach z neznáma. Netušíte, co na vás vyskočí, ani jaké nástrahy můžete očekávat. A co víc, nejenom že prozkoumávání rozmanitých, pěkně nadesignovaných lokací vás bude během průchodu celou hrou nesmírně bavit, ale také si budete užívat příběhové zákoutí. Během hraní totiž narazíte na řadu unikátních míst, která můžete prozkoumat. Při prohledávání všemožných stolů, šuplíků a místnosti můžete při troše štěstí nalézt spisy, jež byly napsány nejen Nořiným manželem, ale také jeho společníky, kteří měli na mnohdy vyhrocené situace odlišný pohled. Může jít o osobní zápisky, podivné nákresy nebo nápovědy, které vám mohou pomoci při řešení většiny hádanek.

Když už zmiňuji hádanky, není na škodu se k nim vyjádřit. Jejich obtížnost je občas nevyvážená. V jednu chvíli musíte vyřešit naprosto primitivní logickou sekvenci, zatímco jindy vás čeká sofistikovaná, do detailu promyšlená pasáž, u níž musíte zapojit vaše mozkové závity na maximum. Já osobně jsem některé těžší části uvítal, neboť titul byl aspoň trochu výzvou, u níž jsem musel usilovně přemýšlet. Nicméně, nemohu na tento faktor neupozornit. Například hádanka, kterou najdete úplně na konci, by pro mnohé mohla být trochu oříšek. To samé bych mohl říct o pasáži, kdy musíte úspěšně sestavit symboly, tak aby vám dohromady utvořily ucelenou větu. Abych se přiznal, zde jsem dlouho tápal, ale nakonec jsem ji vyřešil, a to bez využití návodu. Každopádně, s logickou stránkou jsem ve výsledku spokojený, ačkoliv nevyváženost byla občas dost znát.  

Dále je nutné se vyjádřit ke grafické stránce, která je za mě naprosto úžasná. Od chvíle, kdy jsem hru zapnul, jsem byl uchvácen přenádherným prostředím, doplněným o výrazné světlé barvičky korespondující s atmosférou celého titulu. Přestože jde o naprosto jednoduchý stylizovaný vizuál, jenž nemůžeme srovnávat s kvalitou jiných, mnohem propracovanějších titulů, krásně dokresluje rozmanité reálie. Ať už se procházíte po neznámých koutech deštného pralesa, snažíte se prodrat temnými jeskyněmi nebo plavete v moři plném rybiček, prostředí dokonale vynikne. Najednou začnete mít pocit, jako kdybyste byli součástí všech situací, které hlavní hrdinka prožívá při jejím velkolepém putování. A abych byl zcela upřímný, některými lokacemi se budete kochat ještě hodně dlouho. V tomto směru se zkrátka autoři vyřádili, jak jenom mohli, a vydali ze sebe to nejlepší, co v sobě našli.   

Hratelnost jako taková nepřináší žádnou revoluci. Jde o klasickou adventuru, v níž chodíte z místa na místo, prozkoumávate předem dané lokace a nalézáte zápisky nebo předměty, které by se vám mohly hodit, přičemž jednou za čas vás čeká vyřešení záludnějších hlavolamů. Ve výsledku to však nijak nevadí, neboť autoři s herními mechanismy pracují s přehledem a vnášejí do nich určitou osobitost. Tak například při řešení několika zásadních si napomáháte svým osobním deníkem, do něhož si Norah nejenom zapisuje veškeré události, které se v průběhu její strhující výpravy stanou, ale také zakresluje všechny důležité skicy, jež by se jí mohly hodit. Jde sice o pouhý detail, který bychom mohli úplně s přehledem ignorovat, ovšem ve výsledku jde o aspekty, které hraní docela zpříjemňují.

Jako zajímavost na samotný závěr musím vypíchnout ještě jeden velmi neobvyklý prvek, s nímž vývojáři po celou dobu pracují, a to s tajemnou mytologií týkající se podivného černého slizu. Nechci nic specifikovat, neboť jde o jeden z nejzásadnějších prvků celé hry, o němž bych nechtěl moc vyzrazovat. Každopádně, mohu vás ujistit, že dojde na řadu scén, u nichž si budete říkat: “Páni, to je jak z Lovecrafta vyšité!” Více o nich prozrazovat nebudu, každopádně se máte v tomto směru na co těšit. A kdo ví? Možná vám tvůrci přichystají nejedno veliké překvapení, které ani vy sami nebudete čekat. Uvidíte sami.     

Kdybych měl svůj osobní dojem z hraní shrnout, je pro mě Call of the Sea velmi příjemným překvapením. Čekal jsem ledacos, ale rozhodně jsem nečekal příjemnou, uklidňující, pěkně vypadající a vskutku nápaditou adventuru, jež hráče, dokáže úspěšně vtáhnout, občas i příjemně překvapit. Pokud patříte mezi fanoušky adventurního žánru a hledáte titul, který vás bude bavit, pak je následující počin určený přímo pro vás. Myslím si, že nebudete litovat.

Komentuj!