The Mildew Children – Pohanství žije

Robert Eggers v roce 2015 vypustil do světa svůj celovečerní filmový debut The Witch, který byl diváky přijat spíše rozporuplně. Tehdy ještě spíše neznámá Anya Taylor-Joy je zde obviněna z čarodějnictví a ve snímku se tvůrcům daří budovat velmi hustou atmosféru hraničící s hororem. Sólo autor recenzovaného obdobného titulu jde na tematiku pohanství a čarodějnictví poněkud více přímočaře, nicméně zdejší hrdinku Kyrphel si jen těžko nebudete spojovat s náctiletou Thomasin. Obě totiž sdílí nejen podobný vzhled a věk, ale hlavně strach a nedůvěru, který kolem nechtěně rozsévají, jen před Kyrphel stojí podstatně náročnější úkol a s ním spojený osud její vesnice.

Recenzovaná verze: PC

Jak se zde daří příslib pohádky se špetkou hororu? U prvního zmíněného relativně dobře, u druhého závisí na vaší intenzitě vnímání textu. Netradičně bych tak začal vizuálem, ke kterému mám několik výhrad. Jako celek po umělecké stránce patří autorovi všechna čest. Rozhodně jde o talentovaného člověka a je obdivuhodné, že dal tohle dílo dohromady ve všech aspektech téměř sám. Výsledek však pro někoho může trpět lehce mobilním dojmem. Prostředí je namalováno velmi jednoduše a bez výraznějších detailů, které jakoby byly ušetřeny jen pro portréty jednotlivých postav, u kterých jsem však zase trpěl podivně tísnivým údolím (tohle české označení uncanny valley zní ještě podivněji) a nedokázal jsem s žádnou příliš sympatizovat. Nepomáhá ani fakt, že ať už jste na jakékoliv obrazovce, všechny nezajímavě splývají v hnědozelené změti odstínů a minimálně pro mě nebudují kýženou atmosféru. 

Vše je však vynahrazeno v textové části. V nějakých přibližně osmi hodinách mi byl prezentován na poměry tak krátké indie hry dosti podrobný lore, kde hráč musí dbát na sebemenší detaily. Jednak se autor nebojí lehce provokativních myšlenek, které utvářejí atmosféru přímo zoufalé beznaděje a pochybností před činy samotné hrdinky, ale především je po hráči vyžadováno, aby si spoustu informací pamatoval, neb na nich závisí vývoj příběhu. Ten se točí okolo blížícího se rituálu, který může zachránit domovskou vesnici naší Kyrphel. Trojice čarodějek však náhled doplácí právě na svůj počet, neb k úspěšnému vykonání jsou potřeba čtyři a právě o hledání a trénování čtvrté sestry je naprostá většina hry. To dává trochu pocit zdlouhavosti, neb do tuhého jde až v posledních kapitolách, což je trochu pozdě na to, aby si člověk příběh jako celek opravdu užíval se všemi žádoucími emocemi. Jistě se také ptáte, jak moc větvená hra vlastně je, když se od vašich voleb odvíjí směřování příběhu. Odpověď může být zklamáním, neb zas tolik odboček tvůrce nenabízí, nutno ale říct, že iluzi The Mildew Children tvoří dostatečnou a čeká na vás (nebo také ne) i skryté zakončení. V tomhle směru nemohu vzhledem ke konkurenci příliš kritizovat. 

Na stránkách digitální distribuce se při případné koupi dočtete, že jde o mix 2D adventury a vizuální novely. Pokud od prvního žánrového označení očekáváte hledání předmětů a řešení hádanek, tak si jej škrtněte.  The Mildew Children sice nabídne pár hádanek, ty jsou však jen v textové formě a příliš na nich nezáleží. Ve své podstatě budete hrát pouhou vizualní novelu, ve které se lze pohybovat po malé mapce vesnice pomocí klávesnice, ale skutečnost je taková, že pouze chodíte od rozhovoru k rozhovoru. V případě, že by hra obsahovala jen statické obrazovky doplněné o zde přítomné krátké animované cutscény, k nimž by hráči stačila pouze myš, tak by se příliš nezměnilo. Rozhovory sice místy ovlivňuje zdravotní stav hrdinky, kdy musíte pomocí kláves vyvažovat ukazatel nebo rychle klikat myšítkem a lze tak i umřít, ovšem nejedná se o příliš zábavnou mechaniku a doporučuju ji rovnou vypnout. 

The Mildew Children tedy není žádný must-play titul, no na druhé straně, nic zásadního ani nesliboval. Pokud bažíte po čarodějnické či pohanské tematice, tak jde o solidní přírůstek herně lehce opomíjeného zasazení, nicméně fandové žánru vizuálních novel mohou jít zas o dům dál, zde je nic nového nečeká. Příběh trpí lehkou zdlouhavostí a vizuál zrovna neohromí. Na sólo projekt jde nicméně o slušný počin, který autorovi nedělá ostudu.

Komentuj!