Inscryption – Nezbytné oběti

Karetní hry, ať v digitální či fyzické podobě, dokáží být spoustu různých věcí – odpočinkové, komplexní, návykové… ale dovedete si snad představit, že by mohly být děsivé? Vývojář Daniel Mullins se vás pomocí Inscryption pokusí přesvědčit o tom, že i během hraní karet může běhat mráz po zádech.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Inscryption je typickým příkladem hry, kterou je extrémně nevděčný úkol pokusit se výstižně a poutavě popsat bez toho, abyste prozradili všechny trumfy, které její autoři drží v rukávu. Řeknu to rovnou – pokud se považujete za někoho, kdo ve videoherním médiu s oblibou a cíleně vyhledává nevšední zážitky a experimenty a jste ochotní skočit do hraní po hlavě bez toho, abyste cokoliv tušili, okamžitě přestaňte číst, nainstalujte si Inscryption na libovolnou platformu a hrajte. Nebudete litovat. S jednou výjimkou – pokud netrpíte patologickou nenávistí ke karetním hrám v jakékoliv podobě.

Ač toho nabízí mnohem víc, než se na první pohled může zdát, v jádru je Inscryption zkrátka klasickou karetní hrou. Na začátku hry se ocitáte v temné chýši a jste nuceni tajemným a (bezpochyby) šíleným (pravděpodobně) vrahem hrát o své přežití v kartách. Váš únosce se však nespokojí s partičkou pokeru či prší, avšak připravil si pro vás hru vlastní, ve které hrají prim krev, kosti a obětování se. A to jak krev, kosti a oběti karet, tak i samotného hráče…

Jednotlivé partie karet probíhají formou podobnou například Hearthstone či Yu-Gi-Oh, kdy na stůl vykládáte monstra ze svého balíčku. Téměř každé monstrum pro vyvolání vyžaduje určitou dávku krve, kterou lze získat jen obětováním již zahraných monster. Na konci každého kola vaše i nepřátelská monstra automaticky zaútočí buď na monstrum ležící naproti jim či na vašeho protihráče, čímž přidávají kameny na misku vah. Vyhrává hráč, kterému se podaří získat dostatečnou převahu. Jednoduchý základní koncept však časem získá překvapivou hloubku.

Mezi zápasy se pohybujete po jednoduché mapě světa, kde můžete různými způsoby modifikovat svůj balíček, ať už přidáváním nových karet, vylepšováním či odstraňováním existujících. Váš základní balíček tak brzy kromě základních monster, které dokáží pouze útočit a blokovat, rozšíří monstra s rozmanitými schopnostmi. Některá dokáží létat a ignorovat tak nepřátelské blockery, některá každým kolem nabírají na síle, některá nevyžadují pro zahrání krev, ale kosti získané za každou mrtvou kartu a některá… na vás mluví a snaží se vám pomoci utéct?

Brzy totiž zjistíte, že váš únosce v žádném případě nehraje fér. Ať se snažíte, jak se snažíte, pán hry nejeví známky toho, že by vás nechal dosáhnout výhry a je ochotný ohýbat její pravidla, jen aby vám v tom zabránil. Není však všem dnům konec. Kabina, ve které se hra odehrává, neslouží totiž jen jako pozadí pro stolní hru, avšak lze ji procházet z pohledu první osoby a objevovat různá tajemství a hádanky ve stylu únikových her, za jejichž vyřešení jsou vaši odměnou jednak nové a lepší karty, ale i postupné odhalování příběhové skládačky.

A právě příběh je to, co odlišuje Inscryption od konkurence a co z ní činí nepřehlédnutelnou záležitost. Oproti z principu repetitivnímu roguelitu je základní hra lineárním, příběhově založeným titulem, který se v průběhu hraní neustále vyvíjí. Jádro v podobě karetní hry zůstává, ale neustále se rozšiřuje o nové a nečekané prvky, neustále přichází s novými variacemi na základní téma a i mimo gameplay neustále překvapuje.

Vývojář Daniel Mullins se na poli komerčních nezávislých her poprvé projevil v roce 2016 svou prvotinou Pony Island, která, navzdory názvu, v žádném případě nebyla hrou o ponících. A Pony Island si získal hráčskou pozornost především tím, jak si po celou dobu dokázal velmi osvěžujícím způsobem hrát s hráčskými očekáváními. Což je přesně to, co se tak výborně daří i Inscryption. O příběhu nemá smysl cokoliv bližšího prozrazovat, jelikož nejistota, kam se bude dal ubírat, je jednou z jeho hlavních zbraní. Můžeme si však říct, že pokud jste ochotní přistoupit na divadlo, které s vámi Inscryption chce sehrát, jedná se o nesmírně pohlcující zážitek.

Zjevnou inspirací pro autora byly internetové hororové povídky přezdívané creepypasta, které často vypráví o prokletých, či jiným způsobem strašidelných, fiktivních videohrách, které číhají na zaprášených cartridgích a pochybných internetových serverech. Inscryption je zčásti podobnou historkou, zčásti onou fiktivní hrou a zčásti obojím najednou. Příběh, který kombinuje textové vyprávění s FMV videi, tyto hranice s oblibou boří a překážkou pro něj není ani čtvrtá stěna, a občas dokáže být legitimně znervózňující, ačkoliv nikdy nesklouzne k čistokrevnému hororu.

Tomu zdatně napomáhá i atmosférické audiovizuální zpracování. Inscryption určitě nepatří k technologické špičce, ale záměrně volí modely a textury o nízkém rozlišení, které však doplňuje agresivními, inkoustově temnými stíny a výrazným nasvícením a neméně působivými zvukovými efekty a soundtrackem. Ovšem stejně jako hra neustále obměňuje hratelnost, podobně experimentuje i s grafickým zpracováním a uživatelským rozhraním a v průběhu hry nabude několika nečekaných podob. V tomto ohledu si zaslouží zvláštní pochvalu konverze hry na PlayStation, jelikož pokud jste hru hráli na počítači, moc dobře víte, že bez kreativních úprav by ji nebylo dost dobře možné přenést na konzole. S potěšením však můžu zkonstatovat, že tvůrci se obtížného úkolu zhostili se ctí a změny nepůsobí ani trochu rušivě.

Tedy jakožto příběhový zážitek funguje Inscryption na jedničku, ale jednu věc je však důležité zdůraznit. Ačkoliv je hratelnost Inscryption v první řadě nástrojem pro vyprávění příběhu a hra si toho je moc dobře vědoma (a různými triky nakonec dovede k úspěchu i ty méně zručné karbaníky), s mírnými úpravami by obstála i jako čistokrevný roguelite, kterým v bonusovém režimu Kaycee’s Mod, který se vám odemkne po dohrání základní hry, nakonec i je. Pokud vám tedy hratelnost sedla a chcete víc, máte možnost se vrátit do lesní kabiny a hrát pořád dokola o svůj život.

I když Kaycee’s Mod nebyl původně součástí hry a vyšel jako bezplatný update, byla mu věnována značná péče. Režim obsahuje nové úrovně obtížnosti (ve stylu úrovní Heat v Hades), nové karty, nové náhodné události, balanční změny a dokonce i nové hádanky, skrz které si můžete odemknout další obsah. Za vyhrané zápasy jste pak odměněni i deníkovými zápisy jedné z postav původní hry, které dále poodhalují příběhové pozadí hry. Pokud by se vám tedy cena za pouhých několik hodin kvalitního příběhového titulu zdála z nějakého absurdního důvodu přemrštěná, nemáte se čeho obávat – Inscryption se zkrátka vyplatí.

Inscryption má nápadů na rozdávání, zručně kombinuje několik zdánlivě nesourodých žánrů, vypráví poutavý příběh, disponuje atmosférou tak hutnou, že by se dala krájet a aby toho nebylo málo, dokáže vedle toho všeho být zábavnou a svižnou roguelite karetní hrou. A pokud by vám tajemství, která hra nechá viset ve vzduchu, nedala spát, máte štěstí – králičí nora je hluboká, stačí jen zapátrat na internetu…

Komentuj!