Phoning Home – Příběh dvou robotů

Vývojáři ze studia ION LANDS se rozhodli vytvořit projekt nesoucí jméno Phoning Home, který pojednává o dvojici robotů – ION a ANI. Tito dva musí společně přežívat v nebezpečných prostředích neznámé planety, o které nemají absolutně žádné informace. Měl to být titul s otevřeným světem, který mohl být volně prozkoumáván, s prvky survival her, kdy se musíte starat nejenom o zásobu surovin, ale i o svůj vlastní charakter. Snažíte se mu doplňovat palivo, léčit zdraví nebo mu vytvářet z různorodých materiálů zbraně. Vše to zní rozhodně krásně. Každopádně, stojí tato hra za vaši koupi?

Recenzovaná verze: PC

Na pár hodin Phoning Home celkem pobaví. Bohužel, hru kazí chyby, které nemusí každého potěšit. Ohledně technických problémů si ale promluvíme v pozdější části této recenze. Ze začátku je důležité si povědět o základních mechanikách a pozitivech.  Jak již víte z úvodu, tato hra vám nabídne zahrát si za dvě různé postavy. Ze začátku se každopádně musíte spokojit pouze s mužským IONem. Až během pozdější části hry se dostanete k ženské ANI, která funguje jako váš společník při zkoumání světa. O dvojici hrdinů se budete muset starat co nejlépe jak to jde, jelikož každá chyba stojí život vašeho hrdiny.

Kromě péče o roboty je také vaším cílem dostat se zpátky domů na svoji rodnou planetu, ze které pochází ION. Když navíc najdete ANI, která náhodou pochází ze stejného místa jako vy, připojí se k vám na cestě k domovu. Planeta, na které jste po celý čas hry, totiž není ta, odkud pocházíte. K příběhové stránce můžu říci jedno. Bylo to slabé. Ne špatné, ale slabé. Kdyby byl příběh trošinku okořeněn něčím více kreativním a zajímavějším, bylo by to jen dobře. Bohužel, špetky kreativních inovací jsme bohužel nedostali, a tak se musíme spokojit pouze s průměrným až lehce podprůměrným dějem.

Nyní se přesuňme na další prvek Phoning Home. Tím je získávání materiálů. Po celém okolí jsou různě roztroušené speciální objekty, které během vašeho cestování získáváte k tomu, abyste následně ve svém inventáři vytvářeli lepší předměty. Ty vám následně poslouží buď pro postup v příběhu, nebo je využijí hrdinové (léčení, doplnění paliva atd.).

Když už jsem zmínil postavy, u nich bych popsal to, jak se za ně hraje. ION je hlavní charakter, do kterého se vtělujete po celkovou dobu hraní. Já jsem mého IONa ovládal klasickou kombinací kláves WSAD. Na začátku jsem měl jako jediné vybavení páčidlo. Ano, páčidlo. Je vidět, že originální zbraň se už vymyslet ve hře nedá. Každopádně, páčidlo jsem využíval pomocí klávesy CTRL. Když jsem držel klávesu SPACE, můj milý robot mohl vyletět do vzduchu. Pokud se dostanete do velké výšky a spadnete tvrdě na zem, můžete ztratit dost velkou část života. Dávejte si tím pádem pozor, pokud se dostanete například na vrcholy vysokých písečných oblastí. Navíc, při každém vzletu ztratíte část paliva, které vám může dojít. Palivo si můžete doplnit pouze tehdy, jestliže si ho sami vyrobíte ve svém inventáři. Jak jste tedy z textu poznali, mužská část mechanické dvojice se ovládá pomocí klasických tlačítek, které se využívají v každé druhé hře, která vznikne v herním průmyslu.

Teď je řada na popis charakteristiky ANI. Ta je sice ovládána pouze pomocí dvou tlačítek, ale je složitější k pochopení. ANI má dva módy – chodící mód (tlačítko F) sloužící pro pohyb a bojový mód (tlačítko C), díky kterému se může hrdinka bránit vůči nepřátelům. Navíc, má stejně jako ION inventář, který se dá otevřít pomocí písmenka E, přičemž k ní musíte být co nejblíže jak to jde. Oproti IONovi nemá ANI spotřebovatelné palivo. Tím pádem je jasné, že neumí létat. Každopádně, s touto společnicí je dost těžké spolupracovat, jelikož se lehce dokáže zaseknout v různých částech terénu.

Občas jsem si říkal, na co vlastně potřebujete tuto společnici. Díky ní se totiž velmi často dostáváte do situací, kdy ji musíte jakožto statečný stroj vytáhnout z příkopu nebo jámy. Tyto části jsou poměrně iritující. A opravdu si nedělám legraci. Pro mě se jedná o jeden z největších mínusů tohoto titulu.

Teď se musíme pozastavit u grafické stránky. Nejedná se o nic převratného, ale i tak si myslím, že se grafická stránka povedla. Příroda okolo vás vypadá celkem pěkně, modely ztroskotaných lodí či různých stromů, hor a oblaků také nejsou vůbec špatně provedené. Úplně to stejné bych mohl říci o nepřátelích, jejichž modely vypadaly také dobře. Narychlo se zastavím i u hudby, která atmosféru velice dobře doplňovala. Nemám k ní žádné výhrady. Byla pěkná na poslech a u mě je dalším pozitivem hry.

Když už mluvíme o nepřátelích, tak u nich se zastavím. Za svůj průchod hrou jsem narazil na poměrně málo nepřátel. Nejdříve jsem našel takzvaného Parazita, jemuž jsem dával alternativní přezdívku Energie. Sám totiž vypadá jako oranžový oblak, který pluje různě po okolí. Je neutrální do té doby, dokud vás neuvidí. Sám o sobě je nebezpečný, protože jakmile vás zahlédne, ihned vás začne pronásledovat tak dlouho, dokud mu neutečete a on už vás následně nebude moci zahlédnout. Mimochodem, páčidlem jen tak Parazita zničit nedokážete. Pak jsem objevil Sledovatele, kteří by si zasloužili název Kamenní Strážci. Nachází se poblíž kamenných oblastí, kde stráží určitou část jejich pozemku. Pokud k nim přijdete a narušíte jejich místo, probudí se a budou na vás útočit, dokud vás nezničí několika mocnými  údery. Jestli je necháte být, útočit na vás nebudou. Na podobném principu také fungují Píseční Strážci. Ty můžete najít pouze poblíž pouští.

Další nepřátelskou živoucí bytostí byl Písečný Červ. Ten žije opět na písečných oblastech uvnitř země. Nachází se poblíž úkrytů s dírou, ze kterých vylézá tehdy, pokud ho naštvete. V tomto případě na vás bude prskat tak dlouho, dokud neskončíte bídnou smrtí. Tento živočich je nebezpečný už díky tomu, jak se ukrývá v písku. Je ukryt spolu s ostatními společníky na více místech ve skupinkách.  Samozřejmě, toto nejsou všichni nepřátelé, které můžete v samotné hře najít. O nich už vám říkat nebudu, jelikož se objeví až v pokročilejších fázích hry. Prozradit ale můžu občasnou přítomnost pterodaktylů. Nepřátelé nejsou špatní, ale celkově se dají shrnout do jedné věty. Dokud na ně nezaútočíte nebo kolem nich blízko neprojdete, nejste pro ně potencionální cíl. Je to škoda, jelikož autoři si mohli s různými nestvůrami a monstry pohrát o něco více. Zas na druhou stranu, kvůli obtížnosti hry jsem rád za takový druh nepřátel.

Proč zmiňuji obtížnost? Z jednoduchého důvodu. Hra samotná je dost těžká. Nesmíte zaváhat. Jakýkoliv špatný pohyb nemusí dopadnout dobře. Suroviny do zásoby jsou extrémně potřeba. To už ani nemluvím o palivu, které je velmi důležité. Bez něj se totiž nedostanete dále. Sám můžu říci, že samotná obtížnost mi nevadila. Pro mě to byla aspoň větší výzva, za což jsem celkem rád. Za to tedy dávám velký palec nahoru. Přesuneme se k další problematické části Phoning Home. Tou jsou bugy ve hře. Ano, hra má chyby, kvůli kterým nejsem naštvaný jenom já, ale i spousta dalších hráčů. Autoři se o svoje dílo starají a většinu chyb už opravili. Stále zde ale jsou drobnosti, které vás nemusí dvakrát potěšit. Za zmínku kupříkladu stojí chyby, díky kterým nemůžete vylézt na vrcholek hory, protože vaše postava se třeba nedokáže dostat na kámen.

Co nakonec říci o Phoning Home? Je to solidní titul, který mě celkem potěšil a mohu ho doporučit. Jenže kvůli různým nedostatkům a bugům jsem musel dát o něco nižší hodnocení. Na pár hodin se hra hodí, jenže po určité době vás samotný příběh robotické dvojice nemusí bavit zdaleka tolik, jak byste si představovali.

Komentuj!