Ghost Trick: Phantom Detective – Ať žijí duchové

Recenzovaná verze: PC

I přes svou neodmyslitelnou svéráznost, nebo možná právě kvůli ní, se série Ace Attorney o neuvěřitelných příhodách právníka Phoenixe Wrighta a jeho přátel stala jednou z nejpopulárnějších sérií vizuálních novel na západě. Za to vydavatelství Capcom vděčí především rukopisu designéra Šu Takumiho, kombinující napínavé a zamotané detektivní zápletky s humornými dialogy s ulítlými a jiným způsobem vyšinutými postavami. Ace Attorney však není jediný titul, na němž je Takumiho rukopis tak moc znát. Je tu totiž ještě Ghost Trick: Phantom Detective z roku 2010, který, ačkoliv patří do zcela jiného žánru než Ace Attorney, tak s touto sérií najde mnoho styčných ploch. Původně handheldový a mobilní titul se letos dočkal HD remasteru, avšak stačí vyhlazená grafika k tomu, aby více než dekádu starý titul dokázal zaujmout i konzolové a počítačové publikum?

Ať už jste si kdykoliv řekli, že váš dnešní den byl den blbec, tak vám mohu zaručit, že ať se vám událo cokoliv, tak hrdina Ghost Trick jménem Sissel vás pohodlně strčí do kapsy. Sissela se totiž ujímáme v momentu, kdy se stal svědkem momentu vlastní smrti. Ne, ne přímým účastníkem – ať už za to může cokoliv, Sisselův duch se z nějakého odpoutal od jeho těla a Sissel tak získal privilegium pozorovat svůj osudový okamžik pořád dokola. Potenciálně nekonečnou torturu však dokáže prolomit jeden důležitý fakt – Sisselův duch v sobě totiž objeví schopnost manipulovat s předměty v okolí, a vrátit se v čase čtyři minuty před něčí smrtí.

A ač se schopnost zatřást stojací lampou nebo otočit klikou může zdát jako bezvýznamná, tak ve spojitosti s tím, že vás nikdo nevidí, dokáže zázraky… jako třeba předejít něčí smrti. Bohužel ne své – takové štěstí Sissel kvůli zamotaným pravidlům světa duchů nemá. Pokud však Sissel zachrání dostatek jiných lidí, třeba se mu ve světě živých povede najít spojence, který mu dokáže pomoct objasnit tajemství jeho smrti, a možná jí i předejít. A třeba tím správným spojencem bude například zrzavá dívka, která Sissela na opuštěném vrakovišti zastřelila, avšak brzy se výstřelem neznámého nájemného vraha dočkala stejného osudu. Času však není nazbyt – Sissel totiž dle ducha Raye, který se stal jeho mentorem ve věcech duchovních, musí tajemství své smrti rozlousknout do úsvitu…

Premisa Ghost Trick na první pohled zní šíleně a neproniknutelně, ale nepotrvá to dlouho a i sebevětší skeptik bude brzy přikován k displeji svého herního zařízení. Podobně jako v Ace Attorney, scénář Ghost Trick sází na dva zásadní trumfy: prvním jsou velmi dobře napsané postavy, které jsou sice z velké části silnými karikaturami, avšak jejich do extrému dohnané povahy je velmi zábavné sledovat, a, nakonec, si z nich velkou část i oblíbit a fandit jim v jejich boji s nezvratným osudem. Nadšenou, ale neopatrnou policistku Lynne, či hlavně nejvěrnějšího psa na zeměkouli Missileho, si prostě nedokážete nezamilovat. I přes svou na papíře temnou tématiku hra srší pozitivitou, a není od věci říct, že se jedná o nejpozitivnější kriminální drama, se kterým jsem měl v poslední době tu čest. Druhým pak je excelentně dávkování příběhových cliffhangerů. V podstatě každá kapitola končí tak napínavým odhalením či zvratem, že je je téměř nemožné hru odložit a zhruba deset hodin, během kterých dokáže Šu Takumi mistrně propojit zdánlivě nesouvisející detaily do jednoho komplexního celku, uteče jak voda.

V tomto nezaostává ani gameplay, který sice nepatří k těm nejkomplexnějším, ale motivy a tempo hry doplňuje více než slušně. V podstatě se jedná o logický titul s prvky adventury, kdy v roli ducha musíte přijít na správné pořadí akcí, kterými se vám povede zvrátit nešťastný osud toho či onoho zesnulého chudáka (občas i několikrát za sebou v jedné úrovni). Sissel se dokáže vrátit čtyři minuty v čase před smrtí osob v jeho okolí, během nichž může dokola kreativně zkoušet různé kombinace, než se dopracuje ke kýženému výsledku. Manipulovat pak může pouze s objekty, které se nachází v jeho dosahu a značná část hádanek se tak točí kolem přípravy scény k tomu, aby se Sissel dostal k jednomu klíčovému předmětu, který dokáže vyřešit jeho aktuální problém.

Jednotlivé kapitoly, či úrovně, značně připomínají stroje Rube Goldberga, nebo, pokud chceme zůstat v oblasti videoher, jednodušší variantu hádanek ze série The Incredible Machine, což sama hra v jedné z úrovní okatě přiznává. Avšak ačkoliv si na vás Ghost Trick nepřipraví žádné zapeklité chytáky, nad kterými byste museli extrémně namáhat své mozkové závity, ve výsledku je to vlastně dobře. Svět Ghost Trick může sice působit podivně, ale jeho interní pravidla jsou extrémně konzistentní a hra vás mnohdy překvapí tím, že nabídne odpověď na řadu otázek typu “proč nemůžu udělat tohle či toto”, které při hraní nepochybně vyvstanou ve vaší hlavě. Hra se také snaží vyvarovat tomu, aby vás dostala do slepých uliček či mátla předměty, které nakonec nemají žádné využití. Pokud se v úrovni nachází aktivní předmět, tak ten aktivní předmět bude nedílnou součástí řešení úrovně, ačkoliv jeho využití nemusí být na první pohled hned patrné.

Hratelnost Ghost Trick tak plyne velmi hladce, což je slovo, které vystihuje i jeho další aspekty. Především je řeč o grafické stránce, konkrétně animacích. Ručně dělané animace postav, plné detailů, vzbuzovaly údiv už na původním Nintendu DS, a s potěšením musím zkonstatovat, že v počítačové verzi v 60 FPS se taky nemají za co stydět. Hra celkově díky svému vypiplanému grafickému stylu působí velmi k světu, i když svůj handheldový původ v jistých aspektech nezapře. Hlavním zádrhelem je, že ačkoliv si můžete hru zahrát v libovolném rozlišení, herní plocha zůstane omezená na 4:3 výřez uprostřed obrazovky. To trochu zamrzí, ale dá se na to zvyknout. Poněkud rušivě však působí velikost jistých ovládacích prvků a dialogových bublin. Dialogy v obrovském fontu leckdy zabírají í třetinu obrazovky a už tak omezenou herní plochu ruší všemožná tlačítka a nápisy. Minimálně by se hodila nepovinná možnost v nastavení ovládací rozhraní zmenšit.

Není velkým překvapením, že remaster původně handheldové hry ze systému, kde prim hrálo dotykové ovládání, se na počítači pomocí klávesnice i myši ovládá velmi pohodlně. Občas jsem sice měl pocit, že myš není využitá na sto procent a některé úkony, ke kterým byly potřeba klávesy, by se daly za lepšího využití myši zjednodušit, avšak rozhodně se jedná o lepší variantu než gamepad. S tím je hra sice hratelná, ale je znát, že na pohyb kurzoru pomocí analogových páček zkrátka nebyla stavěná a občas se vám dokáže stát, že páčkou nechtěně najedete někam, kam jste neměli v úmyslu. Ghost Trick naštěstí však nepatří ke hrám, které by podobné lapsy trestal, a trocha nepohodlí se dá jinak tak pohodové hře bez problémů odpustit.

Ghost Trick: Phantom Detective tak svou druhou šanci využil naplno a nezbývá než doufat, že se nakonec dočká většího úspěchu, než se ve své době dočkala jeho původní Nintendo DS verze. Má k tomu všechny předpoklady – série Ace Attorney je na vrcholu popularity a jméno jejího autora Šu Takumiho nikdy nebylo známější, remaster se vydařil asi nejlépe, jak se mohl a dvě hlavní výsady hry, tedy vtipný a napínavý scénář a propracovaný vizuální styl, neztratily za dekádu ani trochu na síle.

Komentuj!