Register

A password will be e-mailed to you.

Vydavatelství Assemble Entertainment, které můžete znát především díky sérii Leisure Suit Larry, vydalo na konci ledna roztomilou cyberpunkovou hříčku Encodya a já, coby velký fanoušek adventurního žánru jsem tento titul nemohl jen tak minout. Stojí dílo vývojářů z Chaosmonger Studio za vaši pozornost? O tom se přesvědčíme v následující recenzi.          

Recenzovaná verze: PC

Hra spatřila světlo světa zásluhou fanoušků, kteří tvůrcům přispěli na Kickstarterové kampani, jež proběhla minulý rok. Dohromady se vybralo přibližně 46 000 eur, což je úctyhodné číslo na poměry titulu od méně známého vývojářského týmu. Projekt zaznamenal obří úspěch, a tak mohlo dojít k výsledné realizaci. Autoři si, vzhledem k výsledné částce, dovolili mnohem více. Nejenom že si mohli více vyhrát s jednotlivými lokacemi a udělat je pestřejší a propracovanější, ale také měli možnost přidat více logických hádanek, několik bonusových postav a hodinu herní doby navíc. Je docela škoda, že se částka nevyšvihla na 50 000 eur, poněvadž bychom během hraní mohli hledat tajné lokace, nalézat ještě více secretů, schovaných všude možně po mapě, a všímat si různých easter eggů. Nicméně, buďme rádi aspoň za to, co jsme dostali. 

Pojďme si každopádně rozebrat děj. Ten je zasazený do budoucnosti roku 2062. Nacházíme se v Neo Berlinu, futuristickém, temném, vysoce vyspělém městě, kontrolovaném mocnými korporacemi. Společnost je značně kosmopolitní. To znamená, že kromě bělochů lze v ulicích taktéž narazit na Číňany, černochy, ale rovněž na mechanoidy různých druhů. To ovšem není všechno. Berlin je řízen výbušným, značně nabubřelým a do jisté míry egoistickým panem Rumpfem, přičemž obyvatelé se díky vzestupu moderních technologií raději uchylují k vcelku podivné zábavě – platformě jménem Cyberspace, obřím digitálním světě, v němž mohou uniknout z nudné reality do ničím neomezeného prostředí.

Tím se dostáváme k hlavní hrdince, devítiletému sirotkovi Tině, která je vcelku výjimečným dítětem. Virtuálnímu vesmíru neholduje, mnohem více upřednostňuje skutečný svět. Se svým robotem Samem, který ji má chránit za jakýchkoliv okolností, se potuluje po temných ulicích města a snaží se i přes nepříznivé podmínky  úspěšně přežít. Jednoho obyčejného dne zjistí, že její otec jí dal za úkol splnit důležitou misi: dokončit plán na změnu celého světa. Tina se tak musí vydat na neobyčejné dobrodružství, během něhož jí bude pomáhat robot Sam. 

Co se týče hratelnosti, nečekejte žádnou revoluci. Encodya jde ve znamení klasických adventur, takže herní náplň spočívá především v přecházení z jednoho místa na druhé, prozkoumávání míst, klikání na všechny možné předměty v okolí a promlouvání k všelijakým postavám, na které narazíte. Zkrátka a dobře, uplatňují se osvědčené adventurní principy, takže staromilci mohou jásat. Mezi Tinou a Samem můžete každopádně libovolně přepínat. Autoři tuto funkci pěkně implementovali přímo do hry a mezi postavami musíte střídat v závislosti na dané situaci.

Když například vejdete do obchodu se součástkami pro roboty, kde musíte promlouvat k prodavači, je nutné přepnout na Sama, jelikož termíny týkající se moderních technologií a mechaniky jsou mu mnohem bližší. Naopak jindy musíte přepnout na Tinu, protože některé postavy, jež v průběhu hraní potkáte, se nechtějí s roboty vůbec bavit. Tato možnost je ve hře i proto, abyste jednou za čas mohli použít nápovědy, kterou vám může, ale nemusí dát Sam, pokud se jej sami zeptáte. Samozřejmě, nesmím zapomenout ani na odlišné hlášky, které oba vyřknou ve chvílích, kdy kliknete na určitý předmět. Osobně střídání mezi hrdiny vítám s otevřenou náručí, jelikož to tvůrcům dalo ještě větší kreativní svobodu a mohli se na některých místech více vyřádit. 

Jinak, her z budoucnosti, ve kterých se procházíte po rozmanitých futuristických lokacích, jsme měli už mraky, ale tato se liší především tím, jak zachází se svým světem, jenž je značně komplexní. Neo Berlin je totiž koncipován jako město, ve kterém jsou jasně stanovená pravidla a řád, přičemž politika se mezi lidmi řeší ve velké míře. Je kladen důraz především na pouliční život a na vcelku propracovanou mytologii, která vám s postupným odkrýváním dějového zákoutí začne dávat čím dál tím větší smysl. Navíc, čím více postav poznáte a budete se jich doptávat na všemožné detaily, ať už na jejich osobní postoje či životní zkušenosti, tím uchopitelnější pro vás bude herní svět, což o jeho kvalitách něco dokazuje. V druhé polovině ovšem dojde k obratu o sto osmdesát stupňů a najednou se začnete pohybovat v mnohem naturálnějších oblastech. O nich bych se chtěl milerád rozepsat až později. 

Když už jsem nakousl postavy, je dobré k nim něco málo napsat. Ústřední protagonisty jsem si oblíbil už od prvních několika minut, a to nejen kvůli jejich hravým a vcelku roztomilým designům, ale také díky jejich osobnostem.  Jejich vývoj vás bude po celou dobu zajímat a budete o nich chtít vědět více. Ano, nejde o kdovíjak převratné postavy, ovšem napsaní rozhodně nejsou špatně. Všemu napomáhá dynamika mezi titulní dvojíci, kromě toho však také humorné interakce a odlišnost, co se jejich personalit týče. Osobně mohu s čistým svědomím říct, že Tinu a Sama si rozhodně zamilujete. Ocenit ovšem musím i práci s vedlejšími postavami. K některým jsem si dokázal utvořit vztah, vzhledem k tomu, že jim byl dán dostatek prostoru na to, aby se mohly nějak projevit, a pár mi dokonce utkvělo v hlavě doteď.

Co se týče děje, nejedná se o kdovíjak sofistikovaný a zvraty prošpikovaný scénář. Během hraní dojde na řadu klišé, která z narativního hlediska příběhu spíš škodí, než že by mu přidávala na kvalitách. Neberte mě špatně, sem tam se otřepaný vyprávěcí postup použít musí, protože se do dané situace hodí, anebo jsou s daným žánrem natolik spjaté, že se bez nich neobejde. Jenomže některé z nich působily jako pěst na oko a zbytečně kazily  herní zážitek. To se projevuje především v druhé polovině, která je, co se výpravné stránky týče, slabší. 

Jak jsem již psal, nečekejte žádný převrat. Vsází se na klasickou adventurní hratelnost, což mi nijak zvlášť nevadilo. Nicméně, měl bych několik výhrad. Prvně, nechápu, proč vývojáři nemohli do hry dosadit dvojklik, který umožňuje postavám se rychleji přesunout z místa na místo. Tady nic takového neexistuje, tím pádem se musíte spokojit pouze s obyčejným klikem, díky kterému se hrdinové přesouvají pomalu jako šneci z jednoho bodu na druhý. Přiznám se, že to občas bylo frustrující a doteď si nedokážu vysvětlit, proč nemohli funkci rychlého přemístění zakomponovat. Že by jim to lezlo do peněz? Těžko říct.

Každopádně, kromě toho mě ještě vytáčel systém inventáře, který byl taktéž pořešen divně. U adventur obvykle býva zvykem, že když získáte předmět, automaticky se vám uloží. Pokud to je možné, můžete jej zkombinovat s jiným, popřípadě jej využít k vyřešení problému. Když jej jednou správně použijete a už jej nebudete potřebovat, jednou provždy vám zmizí a nebude vám zbytečně zaplňovat místo. Jenže ouha, vývojáři si řekli, že by nebylo na škodu, kdyby tento systém fungoval na jiné bázi. Všechny předměty důležité pro danou kapitolu vám zůstávají stále k dispozici, a to i přesto, že už je nemáte jak použít. Až s přehoupnutím do další kapitoly se vám všechny složky vyčistí a zůstanou vám pouze ty nejdůležitější. Pravděpodobně šlo o tvůrčí záměr, který se úplně nepovedl a při hraní to člověka několikrát zmate. Je to na první pohled úplně zbytečný detail, avšak ve skutečnosti naprosto zbytečně komplikuje postupný průchod příběhem.

Graficky se jinak jedná o solidní kousek. Nejde sice o žádný zázrak, ale styl je líbivý a vcelku roztomilý, což se vždycky počítá. Nicméně, z objektivního hlediska nemusí sednout každému. Dále nesmím opomenout ýběr obtížnosti, kdy máte na výběr mezi jednoduchou variantou hraní (Easy) a těžkou variantou (Hard), která se liší hlavně tím, že v ní není možné si v situacích, kdy si nevíte rady, pomoci nápovědami od Sama. Hráč tím pádem musí své mozkové závity zapojit o to více a musí se nad některými pasážemi více zamyslet. Pro milovníky výzev je to naprosto ideální, zvlášť když mezi odemknutelnými achievmenty je takový, jenž splníte pouze za předpodkladu že nepoužijete ani jednu nápovědu.

Postěžovat si v každém případě musím na druhou polovinu příběhu, která doplácí na řadu scénáristických klišé a několik nedodělků. Sice oceňuji snahu o změnu prostředí, které je najednou více přírodní a není v něm kladen tolik důraz na technologii, specifická atmosféra hry, která na mě dýchala v první polovině, bohužel úplně vymizela. O podivných, zvláštně napsaných momentech a neoriginálním konci raději ani nepíšu. Kapitolou samou o sobě jsou pak občasné technické nedodělky a chyby, které mě potkaly. V jednom případě jsem narazil na bug, který mi znemožnil se v hraní posunout dál. Několikačlenný vývojářský tým je naštěstí aktivní a vskutku nápomocný. Na Steamu zodpovědně odpovídá na komentáře od uživatelů, přičemž v případě nutnosti poradí těm, kteří se nemohou dostat dál kvůli vyskytnutým chybám, což je chvályhodné. 

Sečteno a podtrženo, Encodya je sympatická a silně nadprůměrná adventura, která má hodně kladných, ovšem i řadu záporných stránek. Osobně jsem si titul vcelku užil, ačkoliv musím uznat, že některé části byly slabší. Obecně ale jde o příjemný herní zážitek, který neurazí a fanouškům adventur ho mohu vcelku doporučit.        

Hru na recenzi poskytla společnost

Encodya - Poctivé sci-fi dobrodružství
Encodya je silně nadprůměrná adventura, která by mohla potěšit fanoušky klasických point and click adventur a sci-fi tématiky.
Pozitiva
  • Promyšlený svět
  • Sympatické postavy
  • Dobrý příběh...
Negativa
  • ...jehož druhá půlka je bohužel slabší
  • Absence rychlého pohybu a zmatečný inventář
  • Neoriginální konec
75%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

komentárov

O autorovi

Historicky první český spolupracovník stránky Som hráč. Hrám se věnuje už od útlého věku, v podobě již zapomenutých dětských titulů. Poté přesedlal na bojovky a nejoblíbenější jsou hry ze série Street Fighter. Je velkým fanouškem komiksů a přiklání se na stranu Marvelu. Jelikož jej hodně baví nejen hraní, ale i psaní, je rád, že se dostal na post redaktora.

Súvisiace príspevky