Register

A password will be e-mailed to you.

Nezávislá hra Carto od tchajwanského studia Sunhead Games v sobě kombinuje logické hádanky s tématikou doslovného budování světa a roztomilým příběhem pro všechny věkové skupiny. Jak si na tom stojí výsledný titul?

Recenzovaná verze: PC

V Carto se ujímáte role stejnojmenného malého děvčete, které se svou babičkou putuje po světě vzducholodí. Jednoho dne se však Carto své babičce za hrozivé bouřky ztratí a ocitá se neznámo kde. Není však vše ztraceno, jelikož Carto a její babička pochází z rodu kartografů střežících kouzelnou mapu, která jim umožňuje přesně určit svou polohu a pohybovat světem, rozděleném na čtvercové dílky, dle libosti.

Carto tedy nezbývá nic jiného než se vydat do světa skrz mnoho rozmanitých lokací, seznamovat se s jeho svéráznými obyvateli a pomáhat jim s jejich trably způsobem, který je Carto vlastní – řešením kartografických hádanek za pomocí přeskupování dílků světa na mapě. Řešením těchto problémů Carto postupně odemyká nové dílky mapy a nové úrovně, kterých hra nabízí celkem deset. Carto se tak v rámci hry podívá například do kouzelného domu příběhů, nekonečné poušti či na sopku sloužící jako turistické letovisko.

Hádanky se téměř čistě točí kolem používání magické mapy a umísťování dílků mapy, podobně jako ve stolní hře Carcassone. Za deset úrovní tvůrci představí příhodné množství nápadů a úrovně působí dostatečně variabilně. V jednu chvíli putujete zdánlivě nekonečným mlžným lesem a orientujete se podle popadaných stromů, v druhou zas tvarujete jezero do tvarů různých ryb a v další zas podobně jako v Tetrisu dáváte dohromady tetrominové ledové kry. Mapa ale má všude podobné zákonitosti, které vyžadují, že dílky mapy k sobě musí logicky pasovat a třeba cesta tak nemůže vést do moře a les a louka musí mít jasně oddělené hranice.

Na své cestě potkáváte řadu barvitých postav, dodávajících kontext jednotlivým lokacím. A stejně jako není příliš komplexní hlavní zápletka hry, ani její obyvatelé vás nebudou příliš zatěžovat svými chmurami a depresemi a namísto toho i přes své problémy působí spíš jako pozitivní a veselá kopa. Do této škatulky spadá i hlavní hrdinka, která je téměř němá a její hlasový projev se omezuje téměř jen na smajlíky. Avšak kdo ví, třeba si obyvatele světa Carto díky jejich optimismu v průběhu těch několika málo chvil, co se hrou strávíte, oblíbíte.

Ke hře jednoznačně sedí slovo “pohodová”. Jak už bylo zmíněno, příběh nemá přílišnou hloubku a snaží se hlavně o vyvolání hřejivého pocitu u srdíčka. Ani hratelnost není v žádné míře stresující. Neexistují žádné časové limity, žádné obrazovky game over ani žádný ukazatel skóre. Obtížnost také nepatří k nejvyšším a pokud si zvyknete jejich průpovídky brát doslova, postavy vám často řešení té či oné hádanky rovnou prozradí. Snad až s výjimkou několika vzácných případů, u kterých mi přišlo, že tipy od NPC jsou až příliš abstraktní. Jednotlivé úrovně jsou navíc tak krátké, že hra často ani nestíhá jednotlivé nápady komplexně rozvinout, než se přesune k dalšímu typu hádanek.

K pohodové atmosféře hry zdárně přispívá i její vizuální stránka. Hra využívá nepříliš detailní, ale oku lahodící komiksový styl s příjemnými barvami. Postavy sice neoplývají pokročilou mimikou, ale jejich design a řeč těla je dostatečně expresivní na to, aby byly zapamatovatelné. Každá z lokací je taktéž unikátní a působí trochu jinou atmosférou. Příjemný a ke hře padnoucí je i veselý soundtrack.

Po technické stránce je hra samozřejmě velmi hardwarově nenáročná a téměř bez bugů, ovšem zamrzí poněkud nedotažené ovládání. Na počítačích totiž hra vůbec nepodporuje myš, i když by se pro manipulaci s mapou častokrát nabízela. Zbývá tedy klávesnice, kde však nejde předělat nastavení kláves a na výchozím ovládacím schématu by se dalo leccos zlepšovat (například použití mezerníku pro potvrzení, namísto standardního Enteru). Ačkoliv se nejedná o titul, který by vyžadoval jakoukoliv hbitost či rychlé reakce, určitě je příjemnější sáhnout po gamepadu.

Při hraní Carto se aspoň pousměje asi každý a hra nepochybně přišla s originálním centrálním nápadem, ovšem na druhou stranu se ani nejedná o žádný must-play titul nebo dokonce ani titul, na který se bude za pár měsíců vzpomínat. Herní doba je velice krátká (osobně se mi hru povedlo dohrát za něco málo přes 4 hodiny), hádanky se řeší v podstatě samy a příběh je sice příjemný, ale ničím zapamatovatelný. Asi nejvýstižněji bych hru popsal jako neurážlivě roztomilou. Poněkud přestřelená mi tak přijde počáteční cena dvaceti euro. Avšak pokud hledáte pohodovou hru na deštivé odpoledne, při jejímž hraní budete moci ze svých ramenou shodit problémy celého světa, dokáže Carto posloužit víc než slušně.

Hru na recenzi poskytla společnost

Carto – Budování světa
Carto je příjemná relaxační logická jednohubka, vhodná například pro projasnění deštivého odpoledne.
Pozitíva
  • Unikátní centrální myšlenka
  • Pohodová atmosféra
  • Příjemný grafický styl
Negatíva
  • Až příliš jednoduché puzzly
  • Ničím nevybočující scénář
  • Chybějící možnosti nastavení ovládání
65%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

komentárov