Register

A password will be e-mailed to you.

Dlouho před tím, než se vizuální novely staly populární i na západě (respektive než se začaly ve větší míře hrát i mimo Japonsko), měl tento žánr již své klasiky, kterým dnes vděčíme za globálně populární série jako jsou Danganronpa, Clannad nebo Fate/stay. Jednou z těchto klasik byl i titul Yu-No, vydaný roku 1996 na konzoli Sega Saturn a PC-98. Přínos vizuální novely s dlouhým podtitulem byl pro rozvoj žánru nezpochybnitelný, a často ji přední tvůrci označují jako důležitý zdroj inspirace a ukázky toho, čeho lze v rámci žánru vizuální novely dosáhnout. Protože, již dávno neplatí, že jde o pouhé odklikávání textu s občasným výběrem některé z možností jak v příběhu pokračovat.

Recenzovaná verze: PC

Proč je Yu-No tak populární (zvláště v Japonsku) a proč se právě tato hra dočkala v roce 2019 anime i videoherní předělávky? Není to ani tak obsahem, který přímo čerpá z 90. let a dobového nadšení do nadpřirozena, cestování časem nebo mimozemských světů (aneb seriály jako Akta X, Věřte nevěřte a Twin Peaks), ale revolučními mechaniky, které mnoho pozdějších tvůrců vizuálních novel kopírovalo a dnes jsou na nich často postavené nejpopulárnější série u příznivců dlouhých textů a manga, anime, estetiky. Ve zkratce Yu-No: Kono Yo no Hate de Koi o Utau Shojo (jak zní celý japonský název, který by dnes již asi neprošel) sází na paralerní svět(y) a rozvětvený příběh, ve kterém si přímo můžeme vybírat co podniknout dále. Dnes to nezní nikterak zajímavě, přeci jen Zero Escape a mnoho dalších titulů s tímto tématem intenzivně pracují, ale v roce 1996 šlo o velmi ambicózní představu. Ta byla úspěšně převedena do Yu-No, které tak působilo vedle velkě většiny jednoduchých a erotických novel (jako Paradise Heights) opravdu revolučně. Navíc bylo přidáno i více ryze adventurních prvků, jako hledání a používání předmětů, rozhraní uspůsobené na hraní s myší a klávesnicí (PC-98) a opravdu spletité cesty k dopracování se k “opravdovému” konci.

Základní údaje nám prozrazují, že Yu-No je vizuální novelou od známé společnosti ELF Corporation, která v žánru vytvářela milníky žánru (například první “dating sim” Dōkyūsei, neboli “Spolužáci”). Tyto milníky byly bez většího překvapení dlouhé roky od vydání přelomového titulu kopírované konkurencí, ale po většinu 90. let si ELF Co. společně s firmou C’s Ware, držel velký náskok. Zcela zásadním jménem, které pojí obě zmíněné firmy, je herní designér Hiroyuki Kanno (Desire, EVE: Burst Error), který je často zmiňován jako nejdůležitější osoba rozkvětu žánru. A právě jemu (zemřel v roce 2011) je věnován tento remake, kterým se oklikou dostáváme k firmám 5pb. a Spike Chunsoft, které se hrdě hlásí k odkazu Yu-No a jejího designéra, Hiroyukiho Kannoa.

Jak se tedy povedlo převést dílo uznavaného senseie žánru do moderní podoby? Lépe, než asi většina nostalgií zasáhnutá (původní Yu-No se stále drží na průměrném hodnocení 8.43 na stránkách jako VNDB) část fanoušků čekala. Na první pohled ale vše vypadá jinak. A některé úpravy působí působí zcela zbytečně (změny vzhledu některých z charakterů). A estetika anime z 90. let je také kompletně pryč. Nicméně, po pár hodinách si většina hráčů zvykne a vizuálně není Yu-No vůbec špatné, jen je jiné a spíše než něco z PC-98 a poloviny 90. let vypadá jako moderní, a bohužel zcela obyčejné, anime dnešních dní. Je to ovšem daň za kvalitní a vysokorozpočový remake a nedávné anime, ze kterého je nová stylizace vypůjčena.

Yu-No: Kono Yo no Hate de Koi o Utau Shōjo (1997) ve verzi pro PC-98 s neoficiálním anglickým překladem

Další změny jsou již spíše kosmetického rázu. Největší proměny se dočkal interface, který je uzpůsoben gamepadům (na kterém doporučuji hrát), navigace je podstatně jednodušší (vše je na obrazovce zvýrazněno) a lokace, kde se má stát další příběhový posun, jsou ukázané v menu po stranách obrazovky. Hudba má také nové aranžmá, ale na rozdíl od grafiky, lze ji přepnout do původní podoby. Zmínit je třeba také nový (a oficiálně první) překlad. A že má velkou konkurenci v tom fanouškovském. Neoficiální anglický překlad byl dokončen v roce 2011 skupinou na webu TLWiki, kdy se do Windows verze podařilo přidat dabing ze Saturn verze, odstranit cenzuru a přidat kvalitnější hudbu z PC-98. Dle mnohých šlo o vůbec nejpovedenější péči o exkluzivně japonskou vizuální novelu. Nový překlad Yu-No je dle mnohých slabší, a nerespektuje zcela původní obraty. Nicméně při hraní si toho běžný smetleník nevšimne, ovšem je dobré vědět o tom, že existuje v tomto směru lepší varianta.

Obsah je z dnešního pohledu archetypální vizuální novelou, se sadou rozdílných postav, seběvědomým hlavním hrdinou a několika dějovými linky (rámcově označených dle preferovaných dívek, kterým se hrdina primárně věnuje). Příběh je nejvíce podobný zvláště podobně populární vizuální novele Steins;Gate, které se v Yu-No přímo a přiznaně inspirovalo. Paralerní realita, vědeckofantastický námět a hlavním hrdinou je mladý student (Takuya Arima) se specifickou, lehce drzou, personalitou. Titul střídá vážné polohy s lehkým humorem, nechybí ani erotika a intimní momenty (ty jsou ovšem oproti verzi z roku 1996 cenzurovány). Nicméně klasifikovat Yu-No jako eroge opravdu nejde.

Jednoho dne váš otec, známý historik z přední výzkumné laboratoře, z ničeho nic zmizel. V průběhu letních prázdnin, kdy už od této události nějaký čas uplynul, našel Takuya v pracovně otce zvláštní kulovité těleso a dopis, v němž se zmizelý otec zmiňuje o paralelním světě ve kterém se možná nachází. Po nějakém čase mu dojde, že jeho otec objevil něco zvláštního a o předmět, který měl zanést k oltáři blízko pobřeží, je větší zájem než by kdy mohl tušit. Shodou okolností a během konfrontace s agresorem se Takuya nechtěně dostane do alternativního universa (o čemž ale neví). To je problém, protože následné ráno je zmaten a snaží se vzpamatovat z údalosti, jež se stala minulou noc. Postupně se vše komplikuje a zamotává, a hráč má před sebou hru na dlouhé desítky hodin.

Otázkou tak je, zda takovou porci času obětovat právě 23 let staré vizuální novele. Pro fanoušky vizuálních novel asi není co řešit, protože Yu-No patří zaslouženě mězi ty nejvíce povedené. Kvalita zde opravdu dosahuje nastavené laťky v podobě o dva roky starších Policenauts (Hideo Kojima) nebo kultovní série When They Cry. Pokud je však zájemcem někdo, kdo žánr nevyhledává nebo mu je cizí, není Yu-No vhodnou volbou. Stále jde v jádru o starší hru, kdy některé z mechanik zdržují, děj má opravdu pomalý start a je zde mnoho a mnoho textu, který má nulový význam pro řešení záhady zmizelého otce a tajemného přístroje. Přistoupí li však hráč na všechny možné peripetie, dočká se kvalitního zážitku ve společnosti pro dnešní dobu aktualizované perly z 90. let.

Hru na recenzi poskytla společnost

YU-NO: A girl who chants love at the bound of this world - Zapomenutá klasika
YU-NO: A girl who chants love at the bound of this world je překvapivě podařený remake titulu, který i v roce 2019 působí svým obsahem svěže a plný nápadů. Rozsah a pomalý úvod ale mohou některé odradit, nicméně byla by to škoda Yu-No minimálně nevyzkoušet. Pro příznivce vizuálních novel povinnost, pro ostatní zajímavý artefakt z 90. let v novém kabátku.
Pozitiva
  • Příběh
  • Originalita (inspirace pro většinu moderních vizuálních novel)
  • Výborný dabing a celkově zvládnutá prezentace
Negativa
  • Estetika originální verze z PC-98 a Segy Saturnu se vytratila
  • Bugy v prvních týdnech od vydání
  • Komplikované mechanismy, které nejsou z prvu intuitivní
80%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!