Register

A password will be e-mailed to you.

Občas se na herní scéně objeví titul, který se snaží dokázat, že tahové strategie nemusí být jen hardcore, nepřístupnou záležitostí pro úzkou skupinu hráčů. Vedle proslavených značek XCOM a Civilization to kdysi bývala například série Advance Wars od tvůrců známějšího Fire Emblem, která kdysi vycházela na handheldy od Nintenda. A právě na její odkaz se snaží navázat dnes recenzovaná tahová strategie Wargroove od britského studia Chucklefish, která koncept Advance Wars přenáší k širšímu publiku.

Recenzovaná verze: PC

Pokud jste za svůj život hráli alespoň jednu tahovou strategii, bude vám základní princip Wargroove okamžitě jasný. Vše se točí kolem střetů dvou a více armád na šachovnicových mapách. Hráči střídavě budují jednotky, zabírají po mapách rozmístěné budovy a bojují s nepřátelskými vojsky. Jedná se zkrátka o další verzi konceptu, který vznikl už zhruba v 15. století v podobě šachu a na jehož základech bylo od té doby nesčetněkrát iterováno.

V porovnání s některými megalomanskými tahovými strategiemi, kdy ovládáte celé národy, se Wargroove omezuje na bojůvky spíše komornějšího rázu. Jednotlivé mapy jsou o rozloze menších oblastí, jako je jedno město, hrad, či třeba lesní prostranství. Na herní ploše zřídkakdy uvidíte více než patnáct vojáků na každé straně. O to více je ale nutné starat se o každičkého vojáka a důmyslně využívat jejich schopností. K dispozici je zhruba dvacet druhů pozemních, vzdušných a námořních jednotek, mezi kterými kromě standardní pěchoty či lučištníků najdete i létající upíry a mocné obry.

Pouhá hrubá síla na výhru ale nestačí a je třeba brát v úvahu jednak speciální schopnosti jednotlivých jednotek, ale i jejich síly a slabiny. Taková jízda sice doslova roznese na kopytech pěchotu, ale kopiníci pro ně mohou představovat neřešitelný problém. Létajících harpyjí se většina jednotek sice nemůže dotknout, ale mágové s nimi dokáží udělat krátký proces. Je také třeba dávat si pozor na kritické údery, které každá jednotka může při splnění specifických podmínek aktivovat. Kupříkladu rytíři se činí, když stojí vedle svého velitele a takovým lučištníkům se lépe míří, když mohou zaútočit bez toho, aby se během stejného tahu pohybovali.

Každé armádě navíc velí velitel, jenž má v záloze speciální schopnost zvanou Groove, kterou postupně nabíjí zabíjením nepřátel. Tou může být léčení okolních jednotek, vyvolání jednotky zdarma či skok do bitevní vřavy. Ostřílení stratégové se tak nemají čeho bát a i přes počáteční zdánlivou jednoduchost Wargroove nabízí slušnou taktickou výzvu.

V příběhové kampani Wargroove se ujímáte kontroly nad královnou Merciou, vládkyní království Cherrystone. Její otec byl zabit vrahem vyslaným nepřátelským královstvím Felheim, jehož nemrtvým obyvatelům vládne železnou pěstí nekromancer Valder. Mercia se tak společně se svým dvorním mágem Emericem a věrným psem Caesarem vydává na trestnou výpravu do Felheimu, během které procestuje celý svět Aurania. V cestě ji budou stát nejen nemrtví, ale i lesní Floranové a starověkým Egyptem inspirovaná říše Heavensong. A možná dojde i na nějaké to starobylé proroctví. Příběh je spíše odlehčený, humorný a plný postav, které by jakoby vypadly z nějakého dětského seriálu. Co si budeme povídat, slouží především jako záminka, proč by si měly jednotlivé armády ve všech možných kombinacích jít po krku. Nedá se mu ale upřít jistý naivní šarm. Kupříkladu takového psího generála Caesara, který na vlastní tlapku vede tažení proti banditům, si je velice těžké neoblíbit.

Kampaň se skládá ze zhruba třiceti misí, v nichž si vyzkoušíte úplně vše, co hra nabízí. Kromě klasických 1v1 potyček na zrcadlových mapách si vyzkoušíte i obranu a dobývání měst nebo průchod „dungeony“ bez přísunu nových jednotek. Osaháte si všech dvanáct velitelů a jejich schopnosti. Pod kontrolu dostanete jak klasické pozemní vojáky, tak i námořní síly obojživelných rybolidí a vzdušné síly, kterým dominují majestátní draci. Každá mise působí zcela unikátně a těžko jmenovat nějakou, která by byla očividnou výplní na vyplnění herní doby. Ta je i tak úctyhodná a čas na dohrání všech dostupných misí se může vyšplhat až ke dvaceti hodinám.

Pokud by ani to nestačilo, pro singleplayerové hráče jsou k dispozici i dva další herní režimy. Prvním je mód Arcade, v kterém si v roli každého z velitelů můžete projít krátkou kampaň, složenou z pěti náhodně vybraných map. Druhým je mód Puzzle, který nabízí pětadvacet předefinovaných situací, v nichž je vašim úkolem vyhrát během jediného tahu. Za nic se nemusí stydět ani multiplayer, v němž se můžou utkat až čtyři hráči jak lokálně, tak online, a to i s podporou asynchronního hraní. Nic vám nebrání ani zahrát si s vašimi přáteli na ostatních konzolích, jelikož Wargroove podporuje crossplay mezi verzemi hry pro PC, Xbox One a Nintendo Switch.

Studio Chucklefish tedy za relativně nízkou cenu dvaceti dolarů nabízí velice solidní dávku obsahu, za kterou by se nemusela stydět ani ledajaká AAA hra. To ale není vše – pro ty kreativnější z vás je k dispozici i velmi podrobný editor map. Ten tvůrcům dokonce dovoluje tvořit celé nové kampaně, včetně možnosti naskriptovat vlastní cutscény. Stejně jako v případě multiplayeru, i uživatelské kreace lze sdílet naskrz platformami. Ke dnešnímu dni je ke stažení více než šest tisíc položek, z nichž se mnohé svou nápaditostí vyrovnají těm oficiálním.

Hra vám nejspíše vydrží dlouho i kvůli její nesmlouvavé obtížnosti, která vám žádnou výhru nenechá zadarmo. Jednotlivé mise jsou leckdy velmi dlouhé a jediná chyba vás tak může stát několik desítek minut času. Na save/load či možnost vrátit poslední tah, jako v loňském Into the Breach, rovnou zapomeňte. Arcade mód sice nabízí klasické úrovně obtížnosti, ale u kampaně namísto toho máte k dispozici obtížnostní slidery. V těch si můžete nastavit procentuální míru vašich příjmů, utrženého poškození a rychlosti nabíjení Groove vašich komandérů. Pokud je ovšem snížíte, přijdete tak o možnost získat z vyhraných úrovní více než jednu (ze tří) hvězd. A jelikož právě za získáním 100 hvězd je zamčená pravá finální mise hry, je dost těžké ospravedlnit si snížení obtížnosti. Hra nerozlišuje, zda si poškození snížíte o 5 nebo 50 %, do poslední mise se zkrátka nepodíváte.

Takže pokud chcete hrát fér, připravte se, že ne všechny mise se vám povede vyčistit napoprvé a některé ani napodruhé. Opakování misí by ovšem nebylo tak frustrující, kdyby hra šla o něco zrychlit. Kromě možnosti vypnout soubojové animace ovšem neexistují žádné zkratky. V porovnání s posledními díly příbuzné strategické série Fire Emblem, nabízející bohaté možnosti pro zrychlení hry, Wargroove těžce zaostává. Funkce jako fast-forward soubojů, vypnutí pohybových animací, přeskočení nepřátelského tahu či permanentní zvýraznění dosahu nepřátel, úplně chybí. To je nejpalčivější problém u rozlehlejších herních map, kde prvních pár tahů sestává pouze z tupého přesunu armád doprostřed. Interface má ovšem i jiné problémy, jako chybějící popisky u titěrných ikon, z nichž lze jen těžko poznat, co ztělesňují. Studio Chucklefish ovšem naslouchá připomínkám hráčů a do příštího patche je slíbena náprava hned několika zmíněných chyb.

Z okolních screenshotů je asi jasné, že o nějaké hardwarové náročnosti se nedá příliš mluvit. Pokud ale jste fanoušky pixelartové grafiky, je však Wargroove i tak velmi pohlednou hrou. Milovníky realismu asi příliš nepotěší, ale k odlehčenému příběhu se komiksová grafika a chibi postavičky skvěle hodí. Mapy jsou tak akorát detailní, aby nebyly nepřehledné, bojiště je okamžitě čitelné a bojové animace nádherně plynulé. Zvláštní pochvalu si zaslouží fakt, že jednotlivé hratelné rasy nejsou pouhými barevnými variacemi, ale všechny jednotky mají pro každou z frakcí unikátní vzhled.

Celkově tedy panuje velká spokojenost. Když jsem poprvé uviděl záběry z Wargroove, okamžitě jsem si vzpomněl na tahovou strategii Advance Wars, jednu z oblíbených her mého dětství. A právě její hráči budou ve Wargroove jako doma. Až si člověk říká, jestli podobnost obou her nehraničí až s porušením copyrightu! Zdá se ale, že Nintendo s takovouto poctou jejich značce nemá výrazný problém a dokonce svolilo k vydání hry na jejich konzoli Nintendo Switch. Nám hráčům tedy nezbývá než si oddechnout, že tvůrci ze studia Chucklefish nebudou hnáni k soudu, a bezstarostně si užít pořádnou dávku strategických soubojů.

Hru na recenzi poskytla společnost

Wargroove – Pokročilá válka
Hráči Advance Wars budou ve Wargroove jako doma, i ostatní si však mohou užít pořádnou dávku strategických soubojů. Hře by ale prospělo o něco rychlejší tempo.
Pozitíva
  • Velké množství obsahu
  • Propracované tahové bitvy
  • Pohledné grafické zpracování
Negatíva
  • Zdlouhavost jednotlivých tahů
  • Ne zcela domyšlený interface
75%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

komentárov