Register

A password will be e-mailed to you.

Klasický Doom a jeho pokračování patří mezi převratná díla historie herního průmyslu. Kromě skvělého designu, na svou dobu excelentní grafiky a samozřejmě geniální akční hratelnosti je výsledkem tvorby tvůrčích mozků id Software, zejména technologického guru Johna Carmacka, i vyspělý engine zvaný id Tech 1. Jako jedna z prvních začala firma svůj produkt licencovat ostatním vývojářům. V dnešním článku přinášíme přehled komerčních titulů, které využívaly tento skvělý technologický základ.

Přiblížíme si nejen klasické AAA tituly, ale zmíníme i hry z produkce menších studií a modifikace, které se jejich tvůrci snažili zpeněžit. Ať již v podobě tzv. retail balení, elektronicky či jinou cestou distribuce. Může jít o samostatné stand alone hry, či datadisky vyžadující původní hru.

Laura Beyer´s Doom

Laura Beyer Team (Květen 1994)

Na úvod si připomeneme poněkud bizarní projekt, který dnes patří mezi historické kuriozity. Podnikavá Kanaďanka Laura Beyer se spolu se svým týmem snažila přiživit na popularitě map a nových epizod, vytvořených nadšenými fanoušky. Ty se tehdy v době nedostupného internetu prodávaly v souborných kolekcích na CD.

Výsledkem jejich snažení je devítilevelová epizoda pro Doom spolu s dalšími třemi bonusovými úrovněmi. Hra disponuje novou grafikou i přepracovanými modely postav. Prodávala se na disketách, případně přes tehdejšího předchůdce internetu – BBS, za poměrně “výživnou” cenu 20 amerických dolarů. Dlužno podotknout, že projekt nesplňoval licenční podmínky použití technologie od id Software, kteří zakazovali komerčně prodávat nové levely. Ale právní kroky nejspíš nikdy podniknuty nebyly.

Nevím, kolik zákazníků si Laura Beyer´s Doom zakoupilo, ale kvality hry jsou poměrně nevalné. Mezi náznaky kvalitní práce dominuje ošklivá grafika, modely postav nezapadající do koncepce Doomu, ale spíše někam na buranský americký Jih. I level design je mnohdy bizarní a zmatečný, s hojným použitím neviditelných bariér. A dokonce se můžete setkat s reklamními panely!

Pokud byste si chtěli vyzkoušet tento historický “skvost”, majiteli stránky Visions of Doom se podařilo najít ztracené soubory v hloubi internetu. Recenzi, obrázky a download najdete v přehledném článku na mém blogu.

The Lost Episodes of Doom

Sybex Inc / Sybex Inc (9. 12. 1994)

The Lost Episodes of Doom je dalším pozoruhodným neoficiálním projektem. Úspěch Doomu podnítil i vydávání knižních průvodců, ve kterých jste měli možnost poznat všechna zákoutí a tajemství hry. Dokonce i u nás vyšla v překladu kniha “Oficiální Doom: Průvodce bojovníka, strategie a tajemství” od Jonathana Mendozy z vydavatelství Sybex. Na tento titul navázala podobně laděná kniha “Doom: Ztracené epizody” od stejného autora, vydaná u nás roku 1995. Tentokrát se publikace nevěnuje oficiální hře, ale podrobně mapuje neoficiální add-on The Lost Episodes of Doom. Ten byl exkluzivně součástí knihy jako příloha na disketě. I když je nyní volně dostupný, zaslouží si, abychom jej uvedli jako komerční projekt.

Jedná se o kompletní tři epizody pro první Doom – Massacre on Callisto, The Killing Fields of Io a Hell´s Gate – The Red Spot of Jupiter. Autory Ztracených epizod jsou zkušení level designéři Christen David Klie a Robert Kiana Carter, známí tvůrci přídatných úrovní. Jejich levely vycházely samostatně k volnému stažení, ale mnohé z nich byly využity i v rámci Ztracených epizod. Jak napovídají názvy jednotlivých částí, příběh se neodehrává na Marsu, ale přenáší nás na měsíce planety Jupiter  – Callisto a Io.

The Lost Episodes nenabízejí žádnou novou grafiku nebo nepřátele, ale s využitím originálních zdrojů Doomu přinášejí velice kvalitní herní přídavek pro Doom. Design je poplatný době vzniku, spíše strohý bez detailů, nepřátel je na mnohdy rozsáhlé prostory poměrně málo. Akci doplňuje řada nejrůznějších puzzlů, obtížnost je na dnešní dobu poměrně snadná, navíc nalézáme až přehnané množství power upů, což svádí k domněnce, že levely byly původně koncipovány jako samostatné. Pokud si chcete vyzkoušet, jak se tvořily projekty pro Doom v raných devadesátých letech, Ztracené epizody jistě stojí za hřích.

V současné době jsou The Lost Episodes k dispozici v neoficiální modifikované verzi, která kromě přizpůsobení pro novější Ultimate Doom a zdrojové porty nabízí i čtvrtou epizodu, která byla sestavena většinou z nepoužitých levelů od původních vývojářů. Najdete ji na stránkách ModDB.

Heretic

Raven Software / id Software (GT Interactive) (23. 12. 1994)

Heretic je plně komerční AAA hra od zkušených vývojářů Raven Software. Toto známé studio, které v současnosti spolupracuje s Activision na vývoji her ze série Call of Duty, působilo po dlouhá léta jako sesterská firma id Software. Raven Software využíval její technologii a mnohé hry vydával přímo pod hlavičkou id Softu.

Pokud bychom měli Heretic charakterizovat, tak jde v podstatě o fantasy Doom. Ocitneme se v temném gotickém prostředí plném chrámů, hradů, temných kobek a hvozdů. Místo mutantů z Marsu se nám postaví fantasy potvůrky – gargoylové, golemové, temní rytíři, ocelové lebky a další pěkně vyhlížející nepřátelé. Počet zbraní zůstává identický jako u Doomu, jejich design ale odpovídá tématickému zasazení hry, takže mnohé využívají magických elementů. Jejich funkčnost je nicméně podobná jako u konvenčních zbraní z Doomu.

Hratelnost zůstává v intencích Doomu, rychlá akce v povedeném level designu s atmosférickým soundtrackem. Level design není tolik komplikovaný podle mého subjektivního dojmu, většinou se podaří nalézt mapu úrovně, takže akce plynule odsýpá bez zdržování. id Tech engine tvůrci vylepšili, poprvé se setkáváme s možností pohledu nahoru i dolů, dokonce máte možnost létat, přidány byly nové grafické efekty. Unikátní novinkou je použití inventáře, do kterého se ukládají nalezené power upy. Můžete je posléze použít podle vašeho uvážení a strategické situace na bojišti. Heretic zůstává zábavnou akční hrou, která do FPS žánru vnesla svěží vítr v podobě osvědčené hratelnosti z Doomu, ale v novém atraktivním fantasy kabátě. Jediné co mě mrzí, je relativně malý počet nepřátel.

V době vydání byla první epizoda šířena zdarma jako shareware a registrovaná verze poskytovala tři epizody. V roce 1996 vyšla reedice pod názvem Heretic: Shadow of the Serpent Riders, která nabízí ještě další dvě poměrně tuhé epizody navíc a která se v současnosti prodává v digitální formě. Hru získáte na platformě Steam.

HeXen: Beyond Heretic

Raven Software / id Software (GT Interactive) (30. 10. 1995)

Hra Hexen přinesla evoluci nejen enginu od id Softu, ale podstatnou změnu podstoupily i elementy hratelnosti. Děj navazuje na hru Heretic, i když oficiální pokračování, Heretic II, vyšlo daleko později, navíc jako akce z pohledu 3. osoby.

První změnu zaznamenáme hned na úvod, kdy máme na výběr mezi trojicí charakterů – Fighter, Cleric a Mage. Každý z nich disponuje odlišnou silou, rychlostí a odolností, stejně tak i rozdílným zbraňovým vybavením. Zbraně má každý z hrdinů jenom čtyři v podobě kombinace zbraní nablízko s magickými, munici sbíráme v úrovních v podobě dvou typů many.

Engine doznal technologických vylepšení. Jednak v podobě dokonalejších grafických efektů a také disponuje zničitelnými předměty a skleněnými stěnami,  za kterými lze najít různá překvapení. Můžeme se rozhlížet, skákat, autoři hojně používají skripty. Ale nejpodstatnější novinkou je nový systém hubů. Hra není rozdělena na jednotlivé úrovně, ale na větší komplexy s několika částmi, mezi kterými lze plynule procházet prostřednictvím portálů. Mnohdy se jednotlivé části hubu liší prostředím i typy nepřátel, takže je herní zážitek pestrý.

Hratelnost tentokrát postrádá zběsilost Doomu i Heretica. Je to dáno jednak nutnými kontaktními souboji v případě Clerica a Fightera. Zlikvidovat protivníka ručně je zkrátka pomalejší než jej odstřelit dávkou olova nebo fireballem. A hlavně, Hexen vyžaduje podrobný průzkum a neustálou pozornost, jinak velice snadno zabloudíte. Pokud aktivujeme spínač, efekt se projeví někde úplně v jiné části hubu. Navíc autoři připravili některé puzzly, které také vyžadují zapojit mozek. Z Heretica hra zdědila systém inventáře s četnými power upy.

Hexen tak není vhodný pro fanoušky rychlé akce. Boje jsou někdy mírně stereotypní díky malému počtu zbraní, ale průzkum a řešení spletitých úrovní tento nedostatek vyrovnává a hra poskytuje poměrně dlouhou herní dobu. Hexen je k dispozici v digitální formě na portálu Steam.

Hexen: Deathkings of the Dark Citadel

Raven Software / id Software (GT Interactive) (1. 1. 1996)

Hexen: Deathkings of the Dark Citadel bychom současnou terminologií nazvali jako DLC. V době vydání se však přídavný obsah šířil na CD jako regulérní datadisk. Ten přináší lačným hráčům tři zbrusu nové huby, které jsou poměrně rozsáhlé a komplexní, s navýšením obtížnosti, když už v tom prvním se nám postaví takřka kompletní squadra nepřátel. Bohužel nepřibyla nová grafika či protivníci, takže inovace jsou naprosto nulové. Pokud vás bavil Hexen a chcete si obohatit herní zážitek novou porcí levelů, datadisk je pro vás jako stvořený. Zakoupíte jej opět na Steamu.

http://https://www.youtube.com/watch?v=uawSubXCKdw

Strife

Rogue Entertainment / Velocity (31. 5. 1996)

Strife je jedním z nejunikátnějších projektů na Doom enginu. Vznikl v produkci studia Rogue Entertainment, které je známé svými datadisky ke hrám ze série Quake a titulem American McGee´s Alice. Vydavatelem byla málo známá firma Velocity Inc., pro niž však Strife byl labutí písní, jelikož pro jeho slabé prodeje po vydání ukončila svou činnost.

Strife je unikátní kombinace 3D akce s četnými RPG prvky. Je situován do postapokalyptického světa, ve kterém jako neznámý hrdina bojujete proti Řádu, který zotročuje populaci zdecimovanou epidemií po pádu komety. Hra zachovává systém hubů jako v Hexenu. Z centrálního města se vám postupně otevírají cesty do dalších části poměrně rozsáhlého příběhu.

V jednotlivých lokacích se hra chová jako klasická doomovka, v níž musíte zlikvidovat veškerý odpor a zorientovat se v poměrně spletitých úrovních. Hra je poměrně obtížná díky některých smrtícím protivníkům.  Můžete průběžně procházet jednotlivé části, což činí zdánlivý dojem otevřeného světa. Avšak to, co Strife odlišuje od ostatních FPS her devadesátých let, jsou dialogy s nejrůznějšími postavami a také částečná možnost rozhodování, což do jisté míry ovlivňuje příběhovou linku. Dokonce si v úvodu můžete chybným rozhodnutím znemožnit dokončení hry, což však hráč ihned nepozná, a tak musíte hru rozehrát ještě jednou. Tento problém považuji za nejvážnější designérskou chybu. K RPG prvkům patří rovněž vylepšování schopností hrdiny v podobě přesnosti a staminy.

Strife přináší solidní grafiku i soundtrack, atmosféru postapokalyptického světa směšujícího archaickou až středověkou atmosféru se světem budoucnosti. Není úplně jednoduchý díky tuhým nepřátelům, ale herní zážitek je poměrně unikátní, a ačkoliv v době vzniku nebyl titul hráči masivně přijat a prodeje nebyly příliš vysoké, v současnosti je Strife nadčasovým projektem.

Po ukončení podpory Strife ze strany zaniklého distributora komunita postupně přidala podporu zdrojových portů a Strife byl k dispozici na četných abandonware serverech. V současné době hru můžete zakoupit na Steamu pod názvem The Original Strife: Veteran Edition ve vylepšené verzi.

Náš speciál bude pokračovat druhým a závěrečným dílem, kde se budeme více věnovat neoficiálním titulům a modifikacím.

Komentuj!