Register

A password will be e-mailed to you.

Anglické studio Failbetter Games pokračuje v rozšiřování svého univerza Fallen London, které nám představili v roce 2009 stejnojmennou browserovou hrou a posléze přivedli k širšímu publiku roguelikem Sunless Sea z roku 2015. Nejnovějším titulem univerza je dnes recenzované Sunless Skies, jež vám představuje vizi Britského impéria, pro které byla Země už příliš malá.

Recenzovaná verze: PC

Pamatujete si ještě na stařičké Sid Meier’s Pirates! nebo jejich o něco méně stařičký remake? Sunless Skies je v podstatě moderní verzí téhož konceptu. Ujímáte se role kapitána či kapitánky plavidla, jehož cílem je nashromáždit slávu či bohatství. Toho lze docílit jednak plněním různých příběhových úkolů, bojem s nepřáteli a plundrování jejich skladišť, ale i obchodováním s různými komoditami. V jednom přístavu levně nakoupíte, v druhém draze prodáte. Postupně si tak vyděláváte na koupi dražšího zboží, ale i vylepšení plavidel či rovnou nových strojů. Váš kapitán také postupně nabývá na úrovních, za které si vylepšuje své statistiky. Ty lze vylepšovat rovněž najímáním důstojníků pěti kategorií, jako jsou technik, kormidelník nebo dokonce i lodní maskot. Navíc se musíte starat o svou posádku a zařídit jim dostatek zásob, paliva a… držet pod kontrolou jejich příčetnost?

Pokud jste z her po vzoru Pirates! zvyklí na zasazení do koloniálního Karibiku, Sunless Skies na to jde jinak. Vaším plavidlem je tentokrát vesmírná parní lokomotiva. Vaším mořem je nekonečný vesmír, ovládaný Jejím Nesmrtelným Veličenstvem královnou Viktorií a její britskou říší. Vašimi komoditami jsou třeba nektar pekelných včel, lidské duše nebo hodiny v krystalické podobě. Statistiky vašeho kapitána vylepšujete tím, že postupně odhalujete události z jeho minulosti. Pobyt ve vězení posílil jeho odhodlání, potyčka s šílenstvím jeho inteligencí, oplétačky se zákonem jeho záludnost a tak dále. A vaše posádka? Ta je plná barvitých existencí jako princezna “v přestrojení”, hliněný dirigent, neprakticky velký, avšak přítulný pes či rebelující čert.

Jak už nejspíš tušíte, svět Fallen London a jemu přidružených her je tak trochu zvláštní. Sesumírovat jeho historii, která se táhne už skrze třetí hru, by vydalo na samostatný článek (jestli ne celou sérii článků). Ve stručnosti se jedná o alternativní minulost konce 19. století, v níž královna Viktorie uzavřela pro záchranu svého manžela smlouvu s peklem a Londýn tak byl vtažen do podzemního moře Unterzee, obývaném různými fantastickými a hrozivými stvořeními. Tam je Londýn nejen blízko samotnému peklu, ale i čtyřem dalším ztraceným městům, jedním z nichž je třeba ztracené hlavní město Čingischánovy říše, Karakorum.

Padlý Londýn a Unterzee jsme mohli prozkoumat v předchozích hrách studia Failbetter Games, tentokrát se ale přesouváme dál. Královně Viktorii a jejím agentům se povedlo dostat se až do vesmíru a pozvednout tak padlý Londýn nad ostatní města, kam právoplatně patří. Na britské průzkumníky tak čeká slunný Albion, srdce nové říše, divočina The Reach, lákající perspektivní kolonisty, temná Eleutheria pod kontrolou khanátu a říše mrtvých Blue Kingdom.

Podobná kombinace steampunku, lovecraftovských hororů, magického realismu a pořádné dávky britskosti v herním světě nemá obdoby a skrývá obří množství příběhového potenciálu. A právě příběh je hlavním důvodem, proč byste se o Sunless Skies měli zajímat. Každý přístav na vaší představuje samostatnou povídku s unikátní premisou, vyprávěných formou podobnou klasickým gamebookům. Čeká na vás například stoupání skrze ranky britského parlamentu, asistence ďáblům v poněkud netradiční psychiatrické léčebně nebo objevování tajemství neeukleidovského vězení, zvenčí i zevnitř. Čím více postupujete hrou, tím se z relativně příčetných lokací dostáváte do čím dál podivnějších oblastí, kde se smývají hranice mezi realitou a sny.

A právě touha po objevování dalších a dalších zajímavých míst a událostí vás potáhne dál. Ovládnout se a držet se jedné příběhové linie je téměř nemožné, jelikož hra vás neustále zásobuje dalšími a dalšími unikátními vjemy. Neustále láká ještě trochu pokročit v příběhu, najít ještě jeden nový přístav, uskutečnit ještě jednu obchodní trasu. A nezbývá mi jen zírat, jak je hra zároveň kvalitně napsaná a nabitá obsahem. Někdy děsivá, někdy vtipná, někdy dojemná. I když se mi jednu kapitánku povedlo dovést k úspěšnému splnění jejího cíle a odchodu na odpočinek, ani omylem jsem neviděl všechno, co hra nabízí. Pokud vás kouzelný svět Sunless Skies pohltí, můžete ve čtení jeho příběhu strávit celé stovky hodin.

Problém může nastat v těch částech hry, kdy nic nečtete. Ta od Sunless Sea prošla jistými zjednodušeními, ale i vylepšeními. Soubojový systém je podstatně intuitivnější a akčnější. Je méně druhů komodit a surovin a je jednodušší se v nich vyznat. Hra vám do samostatného deníku zaznamenává informace o rozehraných questech. Více user-friendly je dokonce i systém umírání – permadeath se tentokrát přesunuje do pozice nepovinné úrovně obtížnosti a i v jejím rámci dědí vaši kapitáni od svých zesnulých předchůdců solidní část bohatství.

I tak to ale úplně nestačí. Hratelnost je sice přívětivější, ale pořád se nedá nazvat příliš zábavnou. Přinejlepším je adekvátní, přinejhorším extrémně repetitivní. Ekonomika je možná přívětivá až moc a obchodováním je velmi jednoduché, i když časově náročné, vydělat hromady peněz. Soubojový systém je pořád dost primitivní a těžkopádný twin-stick shooter (navíc s otravnou mechanikou přehřívání lodi) a pokud to vysloveně nevyžaduje konkrétní úkol, je lepší nepřátelské lokomotivy ignorovat. Co je ale nejhorší, spoustu času strávíte zkrátka jen tupým držením šipky dopředu a pomalou jízdou k dalšímu přístavu. Na jednu stranu chápu, že příběhové části je třeba proložit aktivnějším hraním, aby nedošlo k únavě hráče a ze hry se nestala západní vizuální novela… na druhou si až říkám, jestli by mi to vlastně vadilo.

Stále mi také přijde, že tak propagované roguelike prvky a s nimi spojená permadeath se ke zbytku hry vlastně vůbec nehodí. Ano, mezi kapitány se vám tentokrát přenáší více progresu než minule a ano, pro odemknutí jistých příběhových možností je umírání někdy nutnost. Naprostou většinu rozdělaných příběhů budete ale muset absolvovat odznovu a i když jsou při prvním čtení velmi poutavé, při třetím čtení už poněkud ztrácí svůj lesk. Leckdy je také nutné pro postup dál nashromáždit velké množství zdrojů, což je potřetí zábavnější ještě méně. Umřít navíc není nic těžkého. Vesmír je kruté a nemilosrdné místo a hlad, chlad a šílenství čekají na každém kroku.

Někomu neustálé umírání a opakování stejných příběhů nemusí vadit a může ho považovat za nedílnou součást hry. Osobně ale patřím spíš k té skupině, které se Failbetter Games rozhodli částečně ustoupit a do Sunless Skies tak zakomponovali přívětivé nastavení obtížnosti. Můžete si tak nejen vypnout permadeath, ale i nastavit míru autoaimu, rychlosti nepřátelských projektilů či trvanlivosti zásob vaší posádky. Toho jsem ve všech případech po první smrti využil a nemůžu říct, že bych litoval. Sice se tak částečně připravíte o nervydrásající cesty mezi přístavy, při kterých vám dochází všechno včetně příčetnosti, to ale považuji za malou daň za sníženou repetitivnost příběhů.

Kde Sunless Skies nad předchozím Sea také jasně vyhrává, je grafické zpracování. Podmořské putování nebylo ošklivé, no trpělo jistou jednotvárností, která by se dala čekat a ospravedlnit i u vesmíru. Grafici z Failbetter Games si ale dali záležet a pro každou oblast světa vytvořili krásná, detailní pozadí, které v kombinaci s nenápadným soundtrackem a ozvučením dokáží vykouzlit velmi působivé a atmosférické scenérie. Pocit z putování jednotlivými částmi světa je zcela markantně rozdílný a cokoliv, co tímto způsobem dokáže rozvířit tedium pomalého přemísťování světem, je vítané.

Lepší grafika si sebou nese překvapivě vysokou hardwarovou náročnost a při hraní se dokážou zadýchat i sestavy střední třídy. Grafická nastavení pochopitelně nejsou příliš podrobná a i když možnost snížit rozlišení textur frameratu pomůže, nese si sebou vysokou daň v snížené kvalitě obrazu. Ovšem jelikož na čtení příběhů nijak extra vysoký framerate není potřeba, rozhodl jsem se nechat nastavení tak, jak jsou.

Na otázku, zda doporučit Sunless Skies, se dá odpovědět velmi jednoduše. Pokud se poohlížíte se po tradičnějším roguelikovém zážitku bez ohledu na příběh, najdou se lepší alternativy. Jste ale pro dobrý a nápaditý příběh ochotni překousnout místy stereotypní a repetitivní hratelnost? Jestli ano, svět britského intergalaktického impéria vás přivítá s otevřenou náručí a za trpělivost odmění mnoha zážitky. Jak zvolíte?

PC verzi na recenzi poskytla společnost

Sunless Skies - Říše, nad kterou slunce nezapadá
Překrásný a děsivý trek hvězdami. Pro umělecky založené hráče je Sunless Skies nutnost, ostatní asi ale bohužel mine velkým obloukem.
Pozitíva
  • Unikátní svět, kvalitní scénář
  • Obří množství obsahu
  • Líbivé grafické zpracování
Negatíva
  • Přílišná jednoduchost a stereotyp nepříběhových částí
  • Překvapivá hardwarová náročnost
80%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

komentárov

O autorovi

Milovník videoher všeho druhu, především indie her a konzolí značky Nintendo. Nepohrdne žádným žánrem, ale vyhledává především RPG, plošinovky a rogueliky v jakékoliv podobě. Kromě hraní má v oblibě turistiku, elektronickou hudbu a komiksy.

Súvisiace príspevky