Register

A password will be e-mailed to you.

Adventury v současnosti zažívají menší renesanci a i když nejsou tím nejpopulárnějším žánrem, v poslední době jsou na herní scéně zastoupeny poměrně hojně. Tentokrát bychom se podívali na zoubek adventuře State of Mind, za kterou stojí úspěšné studio Daedelic Entertainment.

Recenzovaná verze: PC

State of Mind nevypadal v rámci prvních ukázek vůbec špatně, přičemž nápad vytvořit hru, jejíž příběh je zasazen do Berlína roku 2048, kde futuristický pokrok je znát na každém kroku, působil velice zajímavě. A i stylizace vypadala na poměry různých adventurních počinů poměrně originálně. Takže teď je důležité si odpovědět na tu nejpodstatnější otázku. Stojí State of Mind za zakoupení, nebo se naopak jedná čistě o další výplňový počin, který není povinné vlastnit ve vaší sbírce? 

Jak už bylo zmíněno, nacházíme se v roce 2048, kde se technologie razantně zlepšila. Do společnosti přibyli roboti, které můžete potkat na každém rohu, což přispělo nejenom k rozvoji továren a změně společnosti, ale také k mnoha dalším věcem. A vy se v rámci světa budoucnosti chopíte novináře Richarda, který protrpěl autohavárii. Sám se sice po zdravotní prohlídce nakonec dostane domů, jenže čím více podrobností zjistí, tak tím více začíná mít pocit, že něco není v pořádku. Hlavně ho bude zajímat jedna dost podstatná věc. Kde se zrovna nachází jeho manželka a syn, což jsou dvě osoby, na kterých Richardovi dost záleží? No a o tomhle je víceméně příběh, v němž je vaším primárním úkolem postupně zjišťovat odpovědi na neobjasněné otázky, kterých bude postupně čím dál tím více přibývat. Aby toho však nebylo málo, tak kromě řešení různých nejasností zde také máte linku z novinářského prostředí, která je spíše takovou menší kapitolou ze života.  

Co se týká příběhu, tak ten sám o sobě špatný není. Při hraní budete chtít vědět, co bude dál, a zároveň vás bude neustále zajímat, jakým způsobem se postupně dostanete k finálním odpovědím na všechny ty neobjasněné otázky. Problém nastává v tom, že příběhová linie je plná klišé, díky kterým si mnohdy budete klepat na čelo. To hlavně platí o finálních částech, jež tímto neduhem výrazně trpí. A je to dost velká škoda, jelikož v jádru je State of Mind docela solidním titulem. Kromě toho se navíc dočkáte i pár zajímavých postav, přičemž Richard svým způsobem má něco do sebe. Když se ještě ke všemu v pozdějších částech dostanete k další postavě, za kterou budete moci hrát, tak tím více vám bude jeho linka připadat čím dál tím více zajímavější a působivější.

Jestliže by se mělo něco málo zmínit k hratelnosti, tak ta stojí na osvědčeném adventurním principu a vždycky se snažíte v předem dané oblasti přijít na řešení, které by vás posunulo někam dál. Na rozdíl od jiných moderních interaktívních adventur zde máte po vzoru Life is Strange mnohem otevřenější prostředí, jež si můžete procházet. Můžete v něm zároveň komunikovat s ostatními lidmi, jež potkáte, a zkoumat všemožné detaily. Za tohle si hra na jednu stranu zaslouží plus, ale zároveň třeba podotknout, že v pozdějších fázích hraní vás už místy bude otravovat pohyb po totožných lokalitách, které vám posléze už nic moc nabídnout nedokážou. Budete v nich sice mít stále možnost všemožných interakcí, jenže i tak to nezachraňuje jistý stereotyp, který budete cítit při opakovaném procházení napříč různými kouty prostoru. 

Není to ani tak dáno obtížností, která jako taková není vyloženě vysoká, i když hra od vás přece jen požaduje trochu větší míru zapojení mozku do celého procesu. Větším problémem, a nejen pro hráče moderních interaktivních adventur, však může být i jistá zmatečnost, protože často není jasně řečeno, co přesně třeba dělat, případně kam kupříkladu máte jít. Díky tomu se například můžete zdržet na místech, u nichž byste to za normálních okolností nečekali. Hratelnost každopádně ozvláštňují i logické hádanky, které jsou ve většině případů dobře zpracované. A abychom nezapomněli, při hraní občas máte možnost výběru dialogů, případně také můžete udělat čin, který může mít následky, což je rozhodně velké plus.  Kromě toho je také ještě potřeba jako plusový bod zmínit funkci takzvaných kontaktů, kdy můžete volat různým osobám, ke kterým máte zpřístupněné kontakty. Je to příjemná funkce, jež vás mnohdy může příjemně potěšit.

Za zmínku určitě stojí i grafika postavena na Unreal Engine, která je líbivá a ze stylistického hlediska poměrně originální. Díky ní působí zpracování jednotlivých oblastí poměrně hezky. Co se týká jednotlivých animací, ty jsou dobré, byť tedy v pár případech, kterých ovšem ve hře mnoho nenajdete, nepůsobí moc přirozeně. A pokud by se mělo něco říci k technické stránce, tak ta je na slušné úrovni. Vše jede plynule, přičemž k bugům, lagům nebo glitchům vůbec nedocházelo. Na závěr se ještě hodí zmínit hudba, jež moc výrazná není. Pokud očekáváte nějaké zapamatovatelnejší melodie, tak vaše očekávání jsou zbytečné. 

State of Mind je adventura, která je dobrá, ale rozhodně není žádným zázrakem. Má sice něco do sebe, jenomže ji shazují zbytečná negativa, která ve výsledku mají výrazný dopad na celkový dojem. Jestliže si v tuto chvíli chcete State of Mind koupit, tak své rozhodnutí hodně zvažte, protože na herním trhu se najdou mnohem zajímavější adventury. Tahle sice také může v mnoha ohledech zapůsobit, ovšem na perfektní zážitek to opravdu nestačí.

Hru na recenziu poskytla spoločnosť

State of Mind - Zajímavá adventura s futuristickým nádechem
State of Mind je hra, která měla potenciál. Ve výsledku však nabídla pouze dobrý zážitek, kterému by určitě neuškodilo vylepšit pár důležitých bodů. Takto se jedná se o dobrou adventuru, ale zároveň také o žádný převrat v žánru.
Pozitiva
  • Stylizovaná grafika
  • Volnost a interaktivita prostředí
  • Tématicky zajímavý příběh a hlavní hrdina
Negativa
  • Místy zmatečnost
  • Hodně zbytečného klišé
  • Hlavně ke konci stereotypnost
65%Celkové hodnotenie
Hodnotenie čitateľov: (0 Hlas)
0%

Komentuj!

O autorovi

Historicky první český spolupracovník stránky Som hráč. Hrám se věnuje už od útlého věku, v podobě již zapomenutých dětských titulů. Poté přesedlal na bojovky a nejoblíbenější jsou hry ze série Street Fighter. Je velkým fanouškem komiksů a přiklání se na stranu Marvelu. Jelikož jej hodně baví nejen hraní, ale i psaní, je rád, že se dostal na post redaktora.

Súvisiace príspevky